Wuwejův zápisník

Děkuji za pochvalu, ohromně mě těší.
K první poznámce ke Karikovi - to naprosto chápu. Jsou knihy, které jsem také nedokázal číst, protože mě úplně rozkládaly (naposled Růže pro Algernon, https://blog.wuwej.net/2016/12/24/daniel-keyes-ruze-pro-algernon.html ). A Karikovy texty na rozhraní světů... čím dál víc mi ten Kojotův postřeh zapadá do obrazu.

Možná tu magickou řadu nechce rozvíjet právě proto, že ji povýšil, zreálnil, že stojí v pozadí. To by pak znamenalo nikoliv že přestřelil, ale že pokračuje. Buď jako Faust, nebo nevědomky, v hrsti jednoho z démonů, které vypustil.

Bonmot je skvělý!

Dekuji za pochvalu, Mistre Wu, to potesi. A ne, recenze nepisi...ale rad vam pochvalu vratim: vase stranky jsou na svetove urovni a kdybyste nepsal cesky, mate miliony shlednuti. S tak erudovanym a citlive vedenym kniznim blogem jsem se zatim na netu nesetkal.
Ale zpet ke Karikovi, vcera jsem k nemu udelal dve zajimava zjisteni:
1) pred par dny jsem poslal Trhlinu dale a vcera se mi vratila s tim, ze "nejde cist", nebot v citatelce (byla to zena, to je myslim dulezite) vyvolavala neunosne obrazy a zapricinila tezke sny. Tohle beru vazne, nebot vim, ze zeny maji nizsi prah citlivosti a dokazi drive nezli muzi odhadnout nebezpeci.
2) vcera jsem to nevydrzel a rozhodl se si v antikvariatu objednat Magii penez. Ovsem objednavka nesla dokoncit (po kliku na "Dokoncit objednavku" se nic nedelo) a tak jsem do antikvariatu zavolal, co se to deje. Tam jsem dostal banalni vysvetleni, ze kniha je jiz prodana, jen ji zapomeli stahnout z nabidky e-shopu.
Ovsem pan antikvar se rozpovidal a rekl mi zajimavou vec: Karika se distancoval od sve "magicke rady" a dokonce ani nepovoluje dotisky svych del, z magie vychazejicich; jako spisovatel se rozhodl prezentovat jen ve sve thrillerove tvorbe. Proto jsou jeho starsi knizky velmi tezko dostupne a ztraci se z trhu.
-
To je moment, ktery jsme zrejme oba dva pocitovali behem cetby- Karika neni jen tak nekdo, zadny "ghostwriter", pisici na zakazku a podle nalady publika, ale spisovatel, plne reflektujici svoji tvorbu a zrejme i vedomy si jejiho dosahu. Tady mu zrejme doslo, ze prestrelil a dostava se na sikmou plochu.
Takze za sebe ho klidne mohu zaradit do skatulky "Pan Spisovatel". Ano, obcas se to stane, ze narazite na "brak", zpracovany na vysoke urovni (sveho casu byl nekym takovym Raymond Chandler, o nemz dodnes neni jasne, jestli je to pouze detektivkar, anebo jiz umelec).
-
Samozrejme mne napadlo, ze se casti sve tvorby vzdal proto, aby z "magickeho bulvaru" presel na vyssi uroven a byl povazovan za solidniho spisovatele. To ale nesedi proto, ze si vybral oblast mysterioznich thrilleru, ktere od magie nejsou vubec daleko- zde by tedy presel z blata do louze.
Taktez jsem zavrhnul financni motivaci- vzdat se z komercnich duvodu tisku knih o ktere je zajem? Ani zde zadny smysl nevidim.
No nic... autora bych zaverem shrnul v malem bonmotu, co mne prave napadl: Karika je kvalitni spisovatel, jehoz knizky se nedaji cist.

sax: už si nevzpomínám, jestli jsem vám to psal nebo ne, ale vážně se mi líbí Vaše postřehy k literatuře. Píšete někde recenze? Jestli ne, je to škoda.

ke Karikovi - ano, ta nerozeznatelnost fikce a reality je skvělá - a zrovna tak příšerná. Mě to odrazuje, nechci si odnést nejasnosti. Čemu pak věřit? Nejlépe ničemu :) Nedávno jsme se tom ostatně bavili s A.P. u kronik: https://blog.wuwej.net/show.php?id=1546548600000#19727

Díky za odkaz na incident nad Vranovem, to si musím pročíst celé.

A ještě Hastrman - relativně nedávno ho dávali v televizi, sledoval jsem ho se zatajeným dechem. (Tedy kromě okamžiků, kdy jsem manželce komentoval co se děje a proč.) Byl jsem jako uhranutý, ano, skvělé zachycení.
Velká škoda, že neplánují natočit druhou část.
(I když ta by asi byla ještě těžší.)

Predne diky, Mistre Wu, za odkaz na Kojota...jak pred par lety ohlasil svuj ustup z verejnosti, tak se mi ztratil z oci. To jeho zhodnoceni je opravdu vyborne a objevne a nelze, nezli ho prijmout.
-
Karika:
Dle meho je na jeho osobe pekne videt anglosaska (lepe: zapadogermanska) kulturni hegemonie. Pise na svetove urovni, ale neni prekladan, protoze je to Slovak. To napriklad seversti autori jsou ve foru, vetsinou ale neopravnene. Uz mi lezou na nervy ty jejich okazale vysroubovane, prekombinovane mordy, cely ten etos spektakularni dusevni chorobnosti.
Jako vypoved o nasi dobe staci jeden- dva romany, ale jako zabava?
-
Urban:
Jen opakuji: %, ktera davam knizkam jsou ryze subjektivnim hodnocenim. Z Urbanovych knih mi zustaly v knihovne Semikosteli, Hastrman a Lord Mord, zbytek jsem poslal dal, vcetne vazeneho Stinu katedraly (Santiniho jazyk jsem zatim necetl).
Co ale mohu prekvapive doporucit, je Havelkuv film Hastrman. Pisi prekvapive, protoze u ulizaneho, urbanisticky se stylizujici Havelky jsem neocekaval takovou miru pochopeni a schopnosti ztvarneni tematu:
https://www.kosmas.cz/knihy/253945/hastrman/?utm_campaign=mergado&utm_medium=product&utm_source=heureka.cz
A Karel Dobry je v hlavni roli opravdu vele-dobry.
Co se Urbo Kune tyce, pak Urban lehce vybocil a pro urbanology je kniha dost rozporuplna...na databazi knih ma od jedne po plnych 5 hvezdicek, coz u tak vyrovnanych autoru nebyva zvykem...tedy nevylucuji, ze mu klidne tech 5 hvezdicek muzete dat i vy.
-
Djatlov:
Rekl bych, ze pro cloveka, ktereho cela ta budovatelska expozice neuhranula (Rusko, 50. leta, Sibir, komsomolci, KGB atd.) pujde jen o jednu z obycejnych zahad.
Ja mam za sebou myslim 7 knizek na tema a tech 99,99% jsem Lavayovi dal z duvodu relativnich. Zatimco ostatni autori vlastni udalost nastinili na pouhych doslova nekolika strankach a zbylych -set stran se venovali ufounum, tak Lavay precizne dokumentuje. A to jak pripravy, tak charaktery ucastniku, postup vlastni cesty, ale nechybi ani preklady pitevnich protokolu, mnozstvi fotografii a podobne.
Vzato opacne, kdybych si predstavil idealni knizku o udalosti a srovnal ji s Lavayovym dilem, tak mu dam 70% (= lepsi by byt rozhodne mohla).
O Djatlovovi plati to, co jsem psal vyse: i v pripade tehle "nejvetsi zahady vsech dob" vitezi zapadogermanska kulturni hegemonie, donekonecna opakujici prihodu z Roswellu a dalsi nesmysly a nejakymi "vychodnary" se vubec nezaobirajici.
Napriklad skvele zdokumentovany incident nad Vranovem (objektivne zdokumentovany dokonce armadou), se ve svetovych svodkach o UFO vubec nevyskytuje:
http://www.projektzare.cz/nej-pripady-ufo/incident-nad-vranovem/
-
A naposledy Karika:
Jak pisete, ze vas prekvapilo vlastni Karikovo oznaceni za experimentatora, tak, dle meho, jde o postmoderni ulitbu, kde Karika dava najevo, ze stoji mimo uznavane zanry. I Kojot se zminuje o tom, ze u nej nedokazal rozlisit hranice fabulace a reality...v tom je Karika opravdu uzasny a je to mozna ten nejsilnejsi moment, ktery do literatury prinesl.
A samozrejme! - zde se skryva nebezpecnost jeho knih.

Nejste první, kdo mi Trhlinu doporučoval, takže to byla taková ta poslední kapka. I když pravda nejprůraznější :).

U Kariky mě kdysi překvapily dvě věci - za prvé, že své magické knihy (oceňované i mezi mágy a kouzelníky) označoval za literaturu experimentální. Tomu jsem prostě nerozuměl. Ponořit se tak hluboko do temné magie, psát o tom knihy, diskutovat - a to celé jako jakýsi "experiment"? A za druhé odklon od magie k mafii. Přišlo mi to divné, mágové dělají fantasy, že? No ale magie a mafie se liší jen v jednom písmenu :). Na druhou stranu, jestli to celé byl experiment, tak je asi pochopitelné, že experimentuje dál a v jiné oblasti.
Experimentuje... s čím? Pozorností? Spádem?
Myslím ale že to celkem ladí s Vašim posouzením "psavec". Řemeslo a experimenty.

Ještě na jeden pohled jsem (teď) narazil v recenzi na Ve stínu mafie https://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=281526
Raději ho rovnou ocituju: Než abych se pustil do nějakého planého psychologizování, zdůrazním jednu věc, jíž si možná jiný recenzent nepovšimne, ale která s touto knihou bezprostředně souvisí: Román Ve stínu mafie jsem (mimo jiné) četl i jako beletristické zpracování autorových předchozích knih o magii. Zvláště v první části knihy na mne za každou postavou a za každou situací vykukovali démoni popsaní v Zónách stínu. To, co autor v Zónách stínu pojednal jako bytosti z pokřivené odvrácené strany světa, nabývá v jeho románu, stejně jako v předchozím magickém pojednání, zcela konkrétních podob ? a nyní možná děsivějších, protože představitelných i těm, kdo se magií, zvláštními stavy mysli a magickými knihami nezabývají.
To tomu dává trochu jiný rozměr, že?

Rozumím tomu, co píšete o Keplerovi - líbilo ale nečíst z důvodu zbytečnosti... Tak to mám s Kulhánkovými epigony (Kotleta a spol.). Je to super, je to čtivé - a dokonale průtokově zbytečné. Tedy nevylučuji, že ještě něco přidám, mám myslím ještě jednu nebo dvě knihy v zásobníku, ale bude to takové čtení bez snahy zapamatovat.

Djatlovova výprava, ta tu nedávno také zazněla, četl jsem jeden z možných výkladů. Hm, říkáte že ta kniha z LK stojí za 99,9%? No, uvidím :)

Říkáte víkend? 6 knih? Klobouk dolů :). Ovšem radost jste mi neudělal u Urbana, Urbo Kune mám také v zásobníku a zdá se, že to bude zklamání.

A jeste jednou, s dovolenim, ke Karikovi, nebot priznam, ze mne zasahnul:
Karika neni spisovatel, ale psavec, tedy jeho dilum chybi presah. Umi remeslo, neumi umeni.
Trhlina neni kniha, ktera by ublizila, nebot ji chybi existencni rozmer, a to diky zvolenemu formatu fantasy. Na ten se da hodit vsechno a jedovate obrazy si do duse nemusite vubec pustit.
Na rozdil od Tmy, ktera je chorobna, gradujici v neoduvodnenem sadismu. Tam se spise otresete nad Karikou, nezli nad utrapami hlavniho hrdiny.
Brany meonu jsem necetl, ale zive si dovedu predstavit, ze pujde o dvoji uder: sadismus sam o sobe, ovsem navic kombinovany s temnotou duse ("satanismem"); takova cerna mse-krvava obet v primem prenosu, predlozena na realiich, jez tvori soucast nasi existence ("blizkych vzpominek", spojenych s realnym zivotem nasich blizkych predku).
-
Karika mi svym postojem/pristupem pripomina Quentina Tarantina. Jak mne remeslne uhranul jeho film Gauneri, Pulp Fiction jsem vydrzel pul hodiny. Sin City...tomu jsem dal, ciste ze zajmu, jestli se neco nezmenilo, 10 minut (nezmenilo). Nikdy vice...
-
Karika je ovsem vzdelanec a je tedy rafinovanejsi- ma schopnost vas pritahnout nejen na fabulaci, ale i na realne lince deje, kde stavi jakoby seriozne na historickych udalostech.
Prekvapeni z Kariky je mozna v tom, jak jsem zminoval minule, ze pochazi ze stredoevropskeho kulturniho okruhu. Nad americkymi kravinami se muzete pousmat, protoze jsou "odjinud a kdo vi odkud", ovsem kdyz na vas vykoukne "texasky masakr motorovou pilou" od prespolnich, tak urcite zavahate, nebot nebezpeci se stava hmatatelnym.
-
Tak se ptam, k jakym nastrojum bude v pristi generaci muset sahnout spisovatel/scenarista, aby jeste upoutal pozornost otupeleho konzumenta.
Zpetne jsem presvedcen, ze hnusarny ze Tmy, ktere jsem preskakoval, byly prave temi momenty, ktere zajistily knize uspech...to jsme to dopracovali...

Ale zas tak zhave to neni, Mistre Wu.
Jde o oddychovku a o takove ma kazdy sve predstavy. Zive si dovedu predstavit, jak se Kariky navzdy zrikate... a pokud to udelate i u Trhliny, o nic jiste neprijdete.
V pripade Trhliny nejsem objektivni- nejenze mam slabost na slovenskou prirodu a na Zilinu a Tribec mam sve romanticke vzpominky, jez nevybledly ani po temer 40 letech, ale predevsim jsem uhranut osudem Djatlovovy vypravy, ktery Karikuv pribeh trochu kopiruje.
Mozna je v tom Karika nevinne a tyhle udalosti, kdy se z neznamych pricin ztraci skupiny lidi, se sobe automaticky podobaji.
-
V pripade Trhliny jsem byl predevsim prekvapen tim, ze z cesko-slovenskeho literarniho okruhu muze vyjit spisovatel, schopny napsat thriller na svetove urovni. To je vlastne to nejvetsi prekvapeni a nejvice "bodu" navic. Ze je to domaci produkce, jez obstoji pred severany a dalsimi.
Adlera Olsena jsem nedocetl, taky mu to sice slapalo, ale v pulce jsem si rekl: "Jezismarja, proc tohle ctes?" a knihu vyhodil (do stareho papiru, jsem eko-).
Od Larse Keplera precetl 2 knihy- libilo, doporucit bych se neodvazil, nikdy od nich uz nic cist nechci a nebudu...nikoliv z duvodu odporu, ale zbytecnosti.
-
Tady se mozna znovu vratim k tomu, ze pokud bych doporucil Kariku, pak jako ceskoslovensky objev (slovensky, ze sentimentu pisi ceskoslovensky).
Pokud od nej uz neco znate a nechcete se k nemu vracet, pak Trhlinu zvazte.
Uvazuji o koupi Strachu, ale dale uz nepujdu (diky tedy za recenzi Bran meonu).
Proc? Protoze Trhlina je ciste mystery, i kdyz postavene na realnych udalostech...a ze je to mystery, pak vam nevadi, ze vas autor mozna taha za fusekli a vymysli si...to berete v ramci zanru za platne a prijimate to.
Ooovsem v literature faktu (tajne spolecnosti, historie, mafie), tak tady bych mel s takovym pristupem (uz fabuluje, anebo jeste ne?) opravdu velky problem...takze zde do Kariky zase nejdu ja. Tady o to nestojim...at me taha za nos, kde chci ja a ne na poli faktografie, kde mne to bude rozcilovat.
Trhlinu si nenecham, poslu ji dal.
-
A kdyz uz tedy mate chut na mystery-real, pak doporucuji skvele provedenou:
https://www.levneknihy.cz/martin-lavay/kdo-zavrazdil-ucastniky-djatlovovy-expedice/168583
Tam davam 99,9% a knihu zarazuji do knihovny.
-
Ted jsem mel ctenarsky plodny vikend:
Houellebecq: Moznosti ostrova, 75% (Burroughsovsky ladeny "sileny" roman se spoustou objevnych postrehu, poznamenany spisovatelovou citovou ochablosti)
Roman Cilek: Olga Hepnarova, zabijela, protoze neumla zit, 75% (s odstupem a s citem zhodnoceny cin, z textu bohuzel prosakuje chladny literarni automatismus autoruv)
Jan Zacek: Cekarna smrt, 10% (Autorsky naprosto impotentni pokus o intelektualni detektivku, plnou az ubohych klise. Temer necitelna vec, 50 stranek a dost...a to je Zacek "verejnopravni" autor, reziser stovek rozhlasovych her a autor mnoha knih- velke negativni prekvapeni.)
Urban: Urbo Kune, z ucty k autorovi 50% (kniha psana na zakazku, vedouci odnikud nikam, pri cetbe na mne sahla bezmoc, az mi bylo za Urbana stydno)
Bohacova/ Podliska: Pruvodce prazskou archeologii
https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/31963-pruvodce-prazskou-archeologii-pamatky-zname-nezname-i-skryte
100%, skvele vyvedeny pruvodce o neznamych podurovnovych nalezech prazskeho mesta a predmesti.
A konecne onen zminovany Karika...

saxi, po Branách meonu jsem se zařekl, že od Kariky už nic číst nechci, bez ohledu na nesporné kvality. Takže mě jeho thrillery, všechny ty mafiánské série, nechávaly klidným.
Trochu mě nalomilo kladné doporučení na Trhlinu (také proto, že je to mystery) od kolegů, ale pořád jsem se nerozhoupal.
Ovšem po Vašem shrnutí mi nezbývá, než si Trhlinu pořídit.
Díky za tip (a za precizní zhodnocení), jdu do toho.

P. S. mám pocit, že jsem před lety o pohoří Tríbeč četl nějakou záhadologickou sérii na Světě namodro.

Jeste male hodnoceni Trhliny:
Podtrhuji, ze hodnotim pouze v ramci "oddechove cetby":
I prez velmi rychly zpusob psani, jak lze vycitit, ma Karika skvele psychologicke postrehy. Ovsem vazne psychologicke propracovani postavy do ucelene jednotky (nekdy se chova navysost racionalne, jindy jako male dite).
Minusy, ktere bych v celku knize strhnul ovsem budou jen v jednotkach a nikoliv desitkach procent. Takze vysledny dojem vidim na 95%, mozna jsem lepsi thriller necetl.
Spad deje 100%, zahadologicke pojeti 100%, liceni realii (priroda, industrial) 95%, pravdepodobnost postav 85%, jazyk je bidny 60% (zadna radost), sympatie postav 75%.
*
Pres to vsechno je vysledny % dojem mnohem vyssi, nezli soucet % jednotlivych kategorii.
Karika umi psat a je radost to cist, ackoliv, vzato akademicky- literarne...ale o to tu vubec nejde.

Mozna male letni doporuceni?
V posledni dobe jsem od Kariky precetl 2 thrillery: Tmu a Trhlinu.
Rozporuplny je Karika proto, ze knihy lze opravdu velmi tezko odlozit a nechat si text na pristi den (me se to v obou pripadech nepodarilo, jel jsem hluboko do noci).
Ale dost rusi pomerne neuspokojive psychologicke propracovani postav a logiky deje. Nehlede na drobne "technicke" chyby, hrdina napriklad neni schopen rozeznat bezny klic od dozickeho zamku a klice k trezoru.
Dalsim minusem je mnozstvi hrubych gramatickych chyb v prekladu (cetl jsem v cestine), ackoliv Trhlinu jsem mel od Arga, coz mne prekvapilo.

Co se Tmy tyce, jde o brutalni thriller ve stylu Sup je trpelivy ptak od Jamese Hadleyho Chase. Ovsem nektere sceny vstupuji do sadistickych hajemstvi a cist je je opravdu tezke (preskakoval jsem).
Zde nedoporucuji, ackoliv spad ma kniha temer monstrozni.

Trhlina, slovensky Blair Witch, je z jineho soudku, bude blizka vsem zahadologum a milovnikum slovenske prirody. I kdyz srovnani s Balir Witch vubec nesedi...ale co se da delat, k necemu se to prirovnat musi.
A zde ano...pokud ma nekdo chut na letni oddechove cteni, pak doporucuji.
Jako meritko kvality jsem si vybral mozne doporuceni: doporucil bych tuhle knihu svym intelektualnim pratelum a knihomolum? Rozhodne ano a nestydel bych se za ni. Nehledejte ale nic velkeho, jde o strasidelnou jizdu, bohuzel s velmi neprijemne vystavenou hlavni postavou (narkoman- asocial), ale to se da dobre prekousnout.
Prekne leto preje sax.

Filip: díky za komentář a rozvedení, zdá se že opravdu stojí za přečtení. A i když se o magii nezajímám, bude užitečná i pro mě. Podívám se po ní.

Snad to trochu rozvedu.

Jako šaman, mimo jiné velmi oceňuji, jak Josef Karika v Zónách stínů ukázal možnost napojit se na své potlačené síly v podvědomí tj. démony a velmi zdůraznil potřebu je neignorovat a přijmout je do svého vědomí aniž by člověka ovládli, na druhou stranu bych mu vytkl jeho lehkovážné ignorování zákonu karmy.

je to rozhodně nejlepší knížka o černé magii, aniž bych měl pocit, že mě její čtení nějak změnilo nebo deformovalo. Pomohl mi ujasnit si spoustu věcí. Děkuji.

Ale ten doslov je hrůza ;) musel jsem sem hodit smajlík jako nejubožejší provokatér, protože ten doslov je hrůza...

Zóny stínů jsou mnohem více magické, praktické, některé kapitoly jsou geniální, je tam zase spousta vnořených odkazů do odkazů, ale ta kniha je o oktávu výš, kromě doslovu, ten je opravdu trochu bokem, dá se stáhnout z uloz.to, velikost 28.59 MB v češtině.

Mám pocit, že tam Josefa trochu kontroloval Veselý...

Doporučuji, asi nejlepší kniha co jsem v poslední době četl...

Filip: jo, tohle je v pohodě.
Jsou Zóny stínu jednotnější, není tam to střídání názvů z různých tradic? Nebo je to stylově podobná kniha?

Ok. Respektuji pravidla blogu.

Každopádně knihu jsem přečetl a musím říct jedním slovem, zklamání. Mnohem lepší, řekl bych výborná knížka je Zóny stínu od Josefa Kariky.

Hledejte přes google... zony stinu pdf, snad tím nepřekračuji určitou mez...

Filip: tak proti čakrám jako reprezentaci vrstev lidské psychiky nic nenamítám :)
(odkaz smazán - viz pravidlo 4 http://blog.wuwej.net/2012/05/03/co-nepatri-do-komentaru.html)

Snad nedělám velkou chybu, protože jsem tu knihu ještě nepřečetl, vzhledem k hrůzám, které jsou na jejích stranách a navíc může být něco jako brána na odvrácenou stranu, ale dá se stáhnout z netu v češtině.

Ve skutečnosti čakry reprezentují vrstvy lidské psychiky, takže zastávám názor, že se jimi dá vysvětlit hodně. Jsou výborná mapa lidské psýché, způsob, jak se v psychice orientovat.

Nižší čakry jsou pudové, střední citové a vyšší intelektuální a duchovní. Transformují energii, zjemňují a převádí na vyšší úroveň.

Ale chápu, že některým lidem dělá potíže přijmout čakry jako centra nebo víry energie.

Obnovil jsem web, takže kdyby se někdo chtěl podívat, najde tam víc informací.

Takže démoni jako potlačené síly. To mi dává smysl.
(Co se týče čaker, chápu je dnes jako jistou alegorii, způsob jak vyjádřit a kategorizovat různé vrstvy lidské činnosti - takže se jimi toho moc vysvětlovat nedá)

Co je týče, zda psychopati jsou ještě lidé nebo ne. Jsou to spíš zvířata, doslova.

V podstatě jde o dominanci nižších zvířecích center proti oslabení srdeční čakry. Při normálním vývoji stoupá sexuální energie do srdeční čakry, kterou oživuje, a pak se otevírá třetí oko, které umožňuje vnímání širšího spektra reality např. krásu tj. vnímání jemnějších souvislostí a harmonie. člověka definuje otevřenost srdeční čakry - pocit identity, kterou mozek pouze zrcadlí.

U psychopata dojde k zablokování energie srdeční čakry, energie se začne hromadit v nižších centrech, první čakra - pud sebezáchovy a sexuální čakra - požitkářství. Problém je, že tato centra jsou brány po podvědomí, vytěsněných sexuálně perverzních destruktivních obsahů, které jsou vlastně svazky spoustané energie, které nakonec ovládnou zrcadlo vědomí tj. mozek. Člověk se promění ve zvíře, protože chybí vyrovnávající princip srdeční čakry - kristův princip, chcete-li.

V podvědomí a nevědomí leží obrovské potlačené síly tzv. démoni. V šamanismu a jiných vyspělých technikách se aspirant musí utkat s "démony." tj. vytlačenými obsahy svého podvědomí a získat zpátky svou sílu. Vstoupit do temnoty (svého podvědomí.)

Pak proud uvolněné sexuální energie z nižších center začne stoupat přes solar plexus a oživí srdeční čakru.

Tribun: dobře, tak v tom případě odivuji Tvou ráznou mluvu [úsměv].
Že je postoj spojen s činem mi nějak uniklo, díky za upozornění (http://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj).

K odlidšťování - a právě proto bych nedělání objektů z lidí počítal jako znak lidství. Čím více zvěcňuješ ostatní lidi, tím méně jsi sám člověkem. (to je skoro aforismus)

Wu,
to není postoj :-( Postoj, jak jsem se alespoň učil, je spojen s činem. Já nečiním, já "pouze" mluvím. Nejde tedy o postoj, ale o poznání, či "tušení souvislostí" ;-)

" Ta nejhorší zvěrstva páchali ti, pro něž jejich oběti lidmi přestaly být." = lidmi přestali být oběti (objekty), nikoliv pachatelé (subjekty). To je to jádro pudla! Lidé odlidšťují vždy druhé, nikdy sebe. Jiný autentický etalon "lidskosti" než sebe sama totiž nemá nikdo k dispozici, vše ostatní je pouze zprostředkované.

Tribun: no, asi ano (tedy s tou tolerancí podporujících je to složité, obdivuji Tvůj rázný postoj [mrk]).
Myšlenka: lidmi možná nepřestali být, ale svojí lidskosti pozbyli - k lidskosti patří také vnímání ostatních jako lidí. Ta nejhorší zvěrstva páchali ti, pro něž jejich oběti lidmi přestaly být.

jm: to zní dost děsně. Musím si to přečíst, leží mi v zásobníku.

Kojot: vidím, že nejsem sám, kdo to má na seznamu [úsměv]

jm - díky za připomenutí Zrzavého. Musím si to končně přečíst.

Tribune - ad "démoni" - to jsou prostě různá interpretační schémata. Způsoby, jak popsat nějaký jev. Podstatné je nezaměňovat mapu za krajinu...

Netroufal bych si to komentovat, až u zmínky o tom, jak psycholog zkoumal obviněné a hledal zlo, tak mi to připadala marná snaha psychologa. Silně se mi vybavila kniha, která ve mě v této souvislosti zanechala dlouhou stopu, a to Proč se lidé zabíjejí od Jana Zrzavého. Její tezi jsem si tehdy pro sebe shrnul tak, že lidé se dělí na vrahy (kteří jsou zlí individuelně pro vlastní zisk, přičemž většina vražd je v rodině) a na masové vrahy (což jsou lidé mravů dbalí, kteří staví zájem skupiny nad zájem svůj, přičemž ten zájem skupiny čas od času vyžádá nějakou tu genocidu, kterou mravní lidé páchají opět v rámci poslušnosti pravidlům).

Víš co je to nejtemnější tajemství? Že lidmi nikdy být nepřestali. To je jen naše výmluva, abychom se mohli chlácholit: "Nejsme jako oni." Ale když se podíváš po světě, zjistíš, že jsme. Třeba jen tím, že to tolerujeme a svojí poslušností vládě, která to podporuje, legitimujeme.

komatsu: na tom něco bude. Celou dobu vím, že je to literatura experimentální, ale nějak mi nedošlo, že experiment může spočívat třeba i v tom střídání tradic [úsměv].
Bral jsem experimentálnost v tom zkoumání skrze magické brýle...
Ale přivedl jsi mě k přemýšlení nad pointou, resp. nad tím, co mě nejvíc zaujalo. Asi to prolamování do meonu skrze vlastní nevědomí.

Tribun: díky za doplnění.
Já jsem v posuzování existence a neexistence démonů a duchů opatrný, záleží na tom, co pod těmito slovy rozumíš. Duše bez těla? Démony v nevědomí? Egregory?
Máš pravdu, zlo páchají a páchali lidé, a to zlo bylo tak otřesné, že se nabízí otázka, jak se stalo, že lidmi přestali být. Nešťastní ani zmatení nebyli.
Možná bys tu knihu přece jen mohl zkusit, když přeskáčeš magické odkazy, zbyde opravdu hutný historický materiál (ostatně přehled použité literatury má 300 položek).

Předně, Wu, nečetl jsem Karika, ale "jen" tvoji recenzi. Výsledný obraz se tak zkládá z ní a něčeho, co mi utkvělo v paměti, není to Karik, ale dotýká se to stejného tématu.

Těmi "nešťastnými lidmi" míním ony Karikovy démony. Nebo ty snad věříš na duchy? Ne, nejsou žádní duchové, žádní démoni. Jsou jenom lidé, kteří páchají zlo (a jsou při jeho páchání často přesvědčeni, že konají nejvyšší dobro, byvše poslušni vůle boží).

Někdy člověk dlouho v sobě nosí "názor", který nedokáže dostatečně dobře zformulovat a správná slova mu neustále unikají...
Svého času jsem takhle "zápasil" s Heideggerem, až jsem se jednou začetl do předmluvy od nejmenovaného intelektuála pro knihu Okultní kořeny nacismu od Goodrick-Clarcka a formulace k tématu meziválečné nálady Němců zněla přibližně: "u Němců se zvláštním způsobem snoubí mysticismus s nihilismem" a bylo vymalováno...
U Karikovy knihy (resp. knih) to bylo podobné. Dlouho jsem nevěděl, jak zformulovat to, co ve mně už delší dobu "dřímalo", přemýšlel jsem, že napíšu v podstatě podobnou recenzi nebo až analýzu, ale pořád jsem měl dojem, že ta pointa celého Karikova díla se dá vyjádřit velmi jednoduše a kdejakými analýzami se celá věc jen zbytečně zkomplikuje.
A tak se taky stalo... totiž - povedlo se mi číst onu knihu zrovna v okamžiku, kdy vedle mě nejmenovaný kdosi položil nejmenovaný bulvární plátek... a bylo vymalováno...
Problém Karikových knih je totiž imho to, že jsou brány (i přes autorova varování) vážně - a je to patrně především vážností témat, která si volí + v podstatě akademickým zpracováním. Přesto přese všechno se ale pořád jedná jen o "pouhé" fantazie, literaturu, a to, dle mého soudu, literaturu dost upadlou a cynickou (ale proti gustu...), byť Karika celkem psát umí, nakolik mohu posoudit...

ad Tribun ---> to není špatná intuice, imho.

Tribune, Karika hned na začátku objasňuje, jaký zvolil přístup, takže obviňovat jej z toho, že dělá to, co sám přiznává, že dělá, je poněkud absurdní. Jinak dodávám, že Jozef Karika je vystudovaný historik a slušný objektivní publicista, když na to přijde. Mohl by napsat "nemagickou" knihu o dvacátém století. Ale pokud se potřeboval vypořádat s osobními démony, objektivní historie by nefungovala...

Lojzo: zaplaťpámbůh neopustil [úsměv]. Ale téma není taková blbost, jak se zdá, magicky pojaté dějiny mívají spoustu velmi zajímavých souvislostí a nápadů, a to i v případě, že je bereš jako myšlenkový experiment.

Tribun: to Ti přijde špatně, Karika umí psát velmi dobře, píše o tom, čemu rozumí, originálních myšlenek má dost a rozhodně si nehraje na zasvěcence.

Výsledné poučení? Z čeho? A koho myslíš těmi nešťastnými lidmi? Tomuhle skutečně nerozumím.

Když jsem o tom četl u Kojota, měl jsem pocit, že bych si možná mohl také přečíst, ale když jsem si teď přečetl tvoji recenzi, tak mám pocit, že bych to ve vlastním zájmu číst neměl.

Přijde mi to, že se autor snaží mnoha slovy zastřít nedostatek myšlenek, že chce vytvořit iluzi zasvěcení, které je klíčem k poznání - že zkrátka píše o tom, o čem by psát chtěl, ale neumí.

Výsledné poučení? Nešťastní lidé jsou zlí, a jsou-li navíc ještě zmatení, je to o to horší.

Keď som sa do tejto recenzie pustil, od začiatku ma napadal jediný komentár - čo za blbosti to preboha čítaš?!
Po tvojich posledných troch bodoch sa mi vrátil pocit, že zdravý rozum ťa neopustil. Ale že by som si mal niečo takéhoto prečítať? - To ani náhodou.