Adrianův tajný deník zachycuje asi rok a čtvrt v jeho životě. Je mu třináct a půl, rodinné poměry se poněkud zhoršují, stejně jako jeho pleť, zamiloval se do spolužačky Pandory a navíc zjistil, že je intelektuál!
Neděle, 11. ledna
PRVNÍ PO TŘECH KRÁLÍCH
Teď už vím, že jsem intelektuál. Včera večer jsem viděl v televizi pořad s Malcolmem Muggeridgem a pochopil jsem skoro každé slovo. Všechno to do sebe zapadá. Špatný domov, ubohá strava, nechuť k pankáčům. Myslím, že se nechám zapsat do knihovny, a uvidím, co se stane.
Škoda že v okolí nebydlí žádní další intelektuálové. Pan Lucas chodí v manšestrákách, ale je to pojišťovák. To už je můj osud.
První co po Třech králích?
Během toho roku se vztah jeho rodičů zhroutí a matka odejde s panem Lucasem do Sheffieldu, otec přijde o práci; v rámci školního úkolu začne Adrian navštěvovat osmdesátiletého důchodce Berta Baxtera.
Zavolal jsem babičce a pověděl jí to. Řekla, že o prázdninách můžu být u ní a odpoledne s ní chodit třeba do klubu důchodců a tak podobně. Neměl jsem jí vůbec volat. Dneska o přestávce jsme měli schůzku Samaritánů. Rozdělili jsme si staříky. Na mě připadl jeden, co se jmenuje Bert Baxter. Je mu osmdesát devět, takže ho asi nebudu mít dlouho. Zítra se u něj zastavím. Doufám, že nemá psa. Mám psů dost. Buď jsou u veterináře, nebo stojí před televizí.
Bert je velmi svérázný, ale jak se o něj Adrian stará, postupně se sblíží. Další zápisky se točí kolem školního vyděrače Barryho Kenta, psa, babičky… a také neumělých básní, které Adrian posílá do BBC a každé odmítnutí chápe tak, že svět na jeho génia ještě není připraven.
Kniha končí vcelku dobře, matka se k otci vrátí (potom co zjistila, že život s panem Lucasem není tak skvělý, jak si představovala). Adrian zůstává stejný, pořád smolař, pořád stejně zamilovaný do Pandory a čekající na svůj průlom.
Ačkoliv deníková literatura dospívajícího nebyla úplnou novinkou (známe jak vážná díla jako deník Anne Frankové nebo Kdo chytá v žitě, tak díla humorná), deník Adriana Molea byl přelomový. Propojil deníkové zápisky, pubertální frustraci, ironii, společenskou satiru poměrů ve školství nebo péči o důchodce a především britský suchý humor. Zmíněná je i politika, jak k Adrianovi proniká – má názory na Margaret Thatcherovou, sleduje válku o Falklandy, s Pandorou zakládá aktivistické spolky.
Na pozadí zábavy vlastně vyrůstá docela komplexní obrázek.
Sue Townsendová v psaní dalších deníků stárnoucího Adriana pokračovala, knih vyšlo celkem osm a určitě inspirovaly další autory, minimálně Deník malého poseroutky (který ale komplexnost dost „vykuchal“).
Odkazy:
TOWNSENDOVÁ, Sue. Tajný deník Adriana Molea. Praha: Mladá fronta, 1988. ISBN 23-095-88.




Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.