František Vorel, Miroslav Hirt: Soudní lékařství II. díl

I druhý díl učebnice soudního lékařství je psán srozumitelně a čtivě, přístupnosti napomáhá i slovníček odborných termínů a zkratek. Tematicky je o něco pestřejší, vedle toxikologie, úrazů a znalecké praxe se dostane i ke komunikaci s pozůstalými.

Naopak kapitol je méně, osm (oproti osmnácti v prvním dílu). Pochopitelně jsou rozsáhlejší; hned první, Toxikologie, má skoro sto stránek. Její podkapitoly jsou:

• Forenzní a klinická toxikologie (Peter Ondra, Marie Staňková, Andrea Brzobohatá, Ivana Černá) – základní pojmy, biotransformace, toxikokinetika, diagnostika otrav
• Toxikologicky významné látky (Peter Ondra, Marie Staňková, Andrea Brzobohatá, Ivana Černá)
• Nové psychoaktivní látky (Peter Ondra)
• Toxikologie makromycetů – velkých kloboukatých hub (Vladimír Antonín, Jana Tomková)
• Rostlinné toxiny (Jana Tomková)
• Forenzní alkohologie (Miroslav Hirt, Ľubomír Straka)

Z toxikologie jsem si udělal nejvíc poznámek. Kupříkladu o rychlosti, jakou se tělo může zbavit oxidu uhelnatého. Respektive spíš o tom, jak pomalu mu to bez vnější pomoci jde:

Pokud je průběh intoxikace příznivý, kysličník uhelnatý se ze tkání poznenáhlu uvolní do krve a do vydechovaného vzduchu. Poločas eliminace je 2–4 hodiny při vdechování čistého vzduchu, 40–80 minut při dýchání kyslíku a 20–25 minut při přetlaku. (Str. 45)

Je to poločas, tedy doba, za jakou biologická aktivita látky poklesne na polovinu.

Třetí kapitola byla asi nejpůsobivější, řeší totiž Dopravní nehody. Úrazy chodců, motocyklistů a cyklistů, poranění osádky osobních automobilů, autobusů, všechny typy a směry střetů. Člověku zatrne, když si uvědomí, jak je tomu dennodenně blízko – a jak děsná ta zranění jsou, kam všude se síly přenášejí, co se láme, drtí, trhá…
Kapitola zahrnuje i devastující poranění u kolejových vozidel, letecké nehody nebo zranění jezdců na zvířatech. Takový pád z koně nebo jeho kopnutí si umíme představit, ale ublížit si může i sváteční jezdec:

V důsledku do jisté míry „nepřirozeného“ sedu, kdy je potřeba koně po celou dobu jízdy svírat stehny, je u „svátečních“ jezdců pravidelně pozorováno poškození měkkých tkání třísel, hlavně úponů adduktorů. V počátečních stadiích výcviku může při častějších pokusech o „silové překonání bolesti“ docházet poznenáhlu k mikrorupturám svalových šlach s drobnými hemoragiemi, které mohou vyústit až do náhlé a zcela nečekané kompletní ruptury, často vyprovokované až překvapivě malým násilím. Je to úrazová změna od poloviny minulého století prakticky neznámá, nicméně v nejstarších učebnicích chirurgie popisována je a v poslední době se s nebývalým nárůstem obliby jezdeckého sportu začíná objevovat stále častěji, hlavně u jezdců-samouků, kteří opomíjejí pečlivý a pomalý základní výcvik. (Str. 181)

Další kapitoly jsou

• Agrese a týrání
• Úmrtí v souvislosti s těhotenstvím, porodem či potratem
• Laboratorní a jiné diagnostické metody v soudním lékařství
• Znalectví
• Komunikace s pozůstalými

Knihu vedle slovníku, přehledu zkratek, rejstříku a souhrnů opět uzavírá obrazová příloha, tentokrát o dost kratší (sedm stran).

Stejně jako první díl ani ten druhý není četba pro každého, ale i laik díky ní pochopí věci, které zná nanejvýš z detektivek.

Odkazy:

• Soudní lékařství II. díl v Databázi knih
• Soudní lékařství II. díl v ČBDB

VOREL, František, HIRT, Miroslav. Soudní lékařství II. díl. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-271-0268-6.