Miroslav Hirt a kolektiv: Soudní lékařství I. díl (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Soudní lékařství I. díl V knižním rozhovoru zmínil soudní lékař František Vorel, že je spoluautorem učebnic soudního lékařství. A jak mě téma zaujalo, logicky jsem těmito učebnicemi pokračoval ve studiu.

U učebnice dost dobře nemá smysl pokoušet se o nějakou analýzu nebo zhodnocení, můžu snad jen konstatovat, že je psána velmi přístupně a srozumitelně. A vypíšu pár zajímavostí, které jsem si označil (a které by mohly zaujmout i někoho dalšího).

První díl obsahuje kapitoly

Historie soudního lékařství v České republice (široký kolektiv)
Koncepce oboru soudního lékařství, kompetence soudního lékaře (Tomáš Vojtíšek)
Smrt – obecné příčiny (Alexander Pilin)
Posmrtné změny (Alexander Pilin, Petr Hejna)

První vodítko pro určení doby smrti:

Závěr: Vzhledem k různorodosti posmrtných dějů a jejich ovlivnění mnoha činiteli jak ze zevního prostředí, tak z vnitřního prostředí těla se jako dobré vodítko k určení doby od smrti jeví doporučení dle Knighta (Knight, 1991), založené na kombinaci poklesu tělesné teploty a stavu posmrtné ztuhlosti:

pokud je tělo ještě teplé a není vyvinuta ztuhlost, od smrti uplynuly méně než tři hodiny;

pokud je tělo ještě teplé, ale je již plně vyvinuta ztuhlost, od smrti uplynulo 3–8 hodin;

pokud je tělo vychladlé, ale ztuhlost je ještě plně vyvinuta, od smrti uplynulo 8–36 hodin;

pokud je tělo vychladlé a ztuhlost je již vymizelá, od smrti uplynulo více než 36 hodin. (Str. 45)

Druhy pitev, jejich provedení a účel (Miroslav Hirt)
Identifikace osob (Miloš Sokol, Miroslav Dvořák, Ivan Mazura, Markéta Šaňková)
Přirozená smrt (František Vorel, František Toušek)
Forenzní pedopatologie (Ľubomír Straka, František Vorel, Jozef Krajčovič)
Poranění ostrým předmětem (Michal Beran, Jan Krajsa, Petr Tomášek)

Bodné rány pronikající do očního bulbu mohou vést ke ztrátě zraku, která nemusí být pouze jednostranná. Při perforujícím poranění jednoho z očních bulbů je vysoké riziko autoimunizace, vedoucí k rozvoji ophthalmia sympathica (oboustranná autoimunitní granulomatózní uveitida), která je terapeuticky obtížně ovlivnitelná a může vést až k úplné ztrátě zraku. (Str. 111)

Střelná poranění (Miroslav Hirt, Petr Hejna, Jan Krajsa)

Tady pro mě bylo asi nejvíc překvapení. Střelné poranění má mnoho devastujících účinků, o kterých běžně vůbec netušíme. Tak například tlak plynů. U přiložení zbraně k tělu vzniká kouřová dutina:

Při výstřelu dochází k prudkému vymetení střely i zplodin hoření střelného prachu, jako jsou saze a plyny (z nichž CO může tvořit až 50 %). Tyto zplodiny vnikají velkým tlakem pod kůži, kde vytvoří v měkkých tkáních mezi odtrženou kůží a kostí kouřovou dutinu. Známky očazení se mohou nacházet nejenom ve stěnách dutiny, ale dokonce i v tenkém lemu lamina externa lební klenby. Při vytváření kouřové dutiny se podkožní měkké tkáně odtrhnou od spodiny a kůže je vzedmuta proti ústí zbraně tak prudce, že někdy nacházíme na jejím povrchu otisk ústí hlavně a vzácně dokonce i mířidel. Velmi často je tlak plynů v kouřové dutině tak vysoký, že dochází až k cípovitému roztržení kůže v periferii otvoru vstřelu. (Str. 124)

Vstřel projektilu do dutiny vytvoří přetlak, který potrhá cévky až v mozku:

Pokud dojde ke střelnému poranění dutiny, ve které se nachází srdce nebo větší cévy (břicho a především hrudník), prudkým rozepnutím dočasného střelného kanálu se v této dutině vytvoří mohutný přetlak, který utlačí srdce a hlavně cévy. Tekutina je nestlačitelná, a proto se tlaková vlna (shock wave) šíří cévním systémem do periferie, až dojde do míst, kde překoná soudržnost cévní stěny, ta praskne a krev se vylije do perivazálních prostorů. Nejslabší stěnu mají kapiláry, a proto v mozku pravidelně nacházíme drobná krvácení kolem cév, která jsou lokalizována s maximem v bazálních gangliích (Hirt, Krajsa, Vojtíšek, 2005). (Str. 139)

Dušení (Petr Hejna, Lenka Zátopková, Miroslav Hirt)

Jaký je mechanismus vzniku horské nemoci:

Poněkud speciﬁcká situace nastává při pobytu ve vysokých nadmořských výškách (horská nemoc) nebo při akutní dekompresi kabiny letadla (Štefan, 2012). Nízký parciální tlak kyslíku je kompenzován zvýšeným ventilačním úsilím. Zvýšení ventilace vede k hypokapnii a respirační alkalóze, která dále vede k vazokonstrikci, a tím k poklesu průtoku krve v mozkových cévách, což způsobí hypoxii mozkových buněk. Zvýšení pH v mozku vede k útlumu dechového centra. (Str. 151)

Utonutí (Petr Hejna, Lenka Zátopková)

Slyšeli jste o suché formě utonutí?

suchá forma utonutí – utonutí bez aspirace tekutiny do plic – nastane reﬂexním uzávěrem hrtanu při kontaktu sliznice horních dýchacích cest s tekutinou (15 % případů utonutí; synonymum asfyktická forma utonutí, atypické utonutí, druhý mechanizmus utonutí; dry drowning). (Str. 175)

A o reflexním úmrtí ve vodě? Před skákáním do vody rozehřátí varovaly už Rychlé šípy a má to racionální základ:

Ponoření těla může vyprovokovat kolaps a náhlou srdeční zástavu vyvolanou reﬂexními mechanizmy (tzv. syndrom z ponoření; immersion syndrom; hydrocution). Postižené osoby obvykle kolabují bez jakýchkoli varovných, resp. doprovodných příznaků. Výsledkem je rychlá srdeční zástava s chudým pitevním nálezem bez známek charakteristických pro utonutí (Hottmar, 1999). K rizikovým faktorům patří labilita autonomního nervového systému, přehřátí organizmu, požití alkoholických nápojů, objemná náplň žaludku, prudké ochlazení těla a další. Svou roli zřejmě hraje i moment překvapení. Patogeneticky se mohou uplatňovat následující reﬂexy:

Ebbeckův reﬂex (trigeminovagální reﬂex, tzv. diving reflex;) – vazovagální synkopa při kontaktu obličeje se studenou tekutinou;

Heringův reﬂex (trigeminovagální reﬂex) – vazovagální synkopa při termickém nebo chemickém podráždění nosní sliznice (např. prudké ochlazení nosní sliznice při ponoření);

Aschnerův reﬂex (trigeminovagální reﬂex) – vazovagální synkopa vyvolaná tlakem na oční bulby (např. při nárazu vlny na obličej);

Goltzův reﬂex (vagový reﬂex) – vazovagální synkopa při prudkém mechanickém podráždění břišní krajiny (např. skok do vody – „placák“).

Vazovagální synkopa je krátkodobá ztráta vědomí, způsobená náhlým poklesem krevního tlaku a zpomalením srdeční frekvence v důsledku nadměrné aktivace bloudivého nervu.

Nehody a chorobné stavy při potápění s dýchacím přístrojem (František Novomeský)
Poškození organizmu sníženým atmosférickým tlakem (Ľubomír Straka, Martin Janík)
Hladovění (Miroslav Hirt)
Poranění elektrickým proudem (Hynek Řehulka)
Poškození zdraví zářením (Hynek Řehulka)
Termické změny (Alexander Pilin)

Nejnižší teplota, která může způsobit popáleninu, je 44 °C, avšak nejdříve za pět hodin soustavného působení, zatímco při teplotě 60 °C stačí tři sekundy. V místě účinku tepla nastává koagulace bílkovin s nekrózou buněk nebo dermis až podkoží a porucha permeability cév s rozvojem zánětlivé reakce. (Str. 213)

Knihu kromě nezbytných částí jako jsou souhrny, rejstříky apod. uzavírá ještě Obrazový atlas, 32 stránek fotografií popisovaných situací a nálezů. A to je tedy docela síla. Jedna věc je číst si popis, druhá vidět to.

Odkazy:

KOLEKTIV, Miroslav Hirt a. Soudní lékařství I. díl. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-9952-0.

Miroslav Hirt a kolektiv: Soudní lékařství I. díl

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv