A když už víme kde, přichází na řadu Návrh domu. Nejprve principy a přírodní vzory, pak uvědomění si potřeby a velikosti pozemku, teritoria, a konečně osobní audit potřeb, optimalizace prostoru, zakreslení zón, cest a nakonec zdí. Tady je spousta důležitých myšlenek a upozornění, nad kterými také přemítám. Třeba větrání s rekuperací, má to vůbec smysl? Nebo obecněji, pasivní dům – autor mi potvrzuje můj ambivalentní postoj. Ano, pasivní je fajn, ale co ta hromada technologie, která se může kdykoliv rozbít. Opravím to sám? Takovýhle pohled mě děsí:

Každopádně vždy přemýšlejme o celkové energetické bilanci všech variant. Kolik zaplatíme za pořízení, za údržbu a provoz a za případnou likvidaci. (To, že to dnes neplatíme, neznamená, že tomu tak bude i zítra. Náklad na likvidaci je naopak do ekonomiky potřebné vložit. Pak bude příroda konkurenceschopná, protože ona to dělá.) Důležité je kalkulovat i s životností systému a také cenou a náročností opravy, či výměny. (Str. 68)

Ani energetický štítek není ideální kritérium:

Nízkoenergetický standard je dostupnější – lze jej snadno dosáhnout dostatečným zateplením. Pasivní standard je skokově nákladnější na technologie a materiály a platí, že u mnohých domů je finančně výhodnější stavět ve standardu nízkoenergetickém, který po započtení cen technologií vychází levněji.

Čím menší máte dům, tím méně protopíte, ale budete mít horší energetický štítek. Tak to prostě je. Čím menší dům, tím menší bude i návratnost investice do technologie, která má ušetřit energii na otop. Částka, ze které můžete ušetřit, je menší. Všechny úsporné technologie informují o tom, kolik ušetří na velké a nehospodárné budově, ale ne o tom, kolik ušetříte na malé a výrazně hospodárnější stavbě. (Str. 65)

A tak by se dalo pokračovat. Tahle část knihy je myslím nejpůsobivější, skutečně otevírá oči (a pak chápete, že dostatečný dům se opravdu dá postavit mnohem levněji).

Následuje kapitola Praktické stavění. Jaké jsou projekty, jaká úřední povolení, jak svou stavbu řídit, jaké materiály volit, jaké jsou možnosti s odpady. Odtud jsem si odnesl dvě oblasti, na které bych se chtěl podívat podrobněji – jednak jak se staví slaměný dům, jednak jak navrhnout odpadní vody s využitím šedé vody a minimalizací vody černé.

Samotný závěr, potvrzující to, o čem kniha píše, tvoří Příklady z praxe včetně plánku a vyčíslení nákladů.

Tohle rozhodně doporučuji k přečtení, ať už bydlení hledáte, nebo ne.

Odkazy: