Japonský damaškový elegán je zenově minimalistický.
Rukojeť je z jednoho přehnutého kusu kovu, čepel je z druhého a spojené jsou nýtem – žádná další pohyblivá část, žádné šroubky, ba i pojistka je manuální. Jako pojistka totiž slouží otevírací páka, kterou při používání nože tisknete palcem:
Právě tato konstrukce nože je typická pro „higonokami“. Jejich historie sahá do konce devatenáctého století, do města Miki v prefektuře Hyōgo. Samurajové už nesměli nosit meče a řada kovářů začala vyrábět kapesní nože. Obchodník Tasaburo Shigematsu je obohatil o páku zvanou Chiriki:
a pojmenoval je Higonokami, protože měl řadu zákazníků z dnešní oblasti Kumamoto, dříve provincie Higo (a Kami byl nejvyšší ze čtyř titulů pro vládnoucí úředníky).
V roce 1899 se výrobci spojili do svazu nožířů, který v dobách největší slávy sdružoval 40 výrobců s více než 200 řemeslníky. Samozřejmě se brzy objevilo množství nekvalitních napodobenin a proto si svaz v roce 1910 zaregistroval „higonokami“ jako obchodní známku, kterou smí použít pouze členové „Miki Knife Manufacturers Association“. Dnes to je pouze továrna Nagao Kanakoma (což také znamená, že tento nůž v krabičce od Böker Baumwerk bude v nejlepším případě licencovaná výroba).
Na rukojeti jsou vyražené japonské znaky a tak mě pochopitelně zajímalo, co tam stojí. V jedné diskuzi na redditu píší
It says 素敵な金属工具, or „wonderful metal tool“ (source)
Což mi připadalo trochu banální na to, aby to muselo být na noži vyražené, a tak jsem zkoušel Google Translator (v mobilní aplikaci Google). Ten to bohužel potvrdil, zato mi připravil pozitivní šok. Za prvé znaky na krabičce rozpoznal, za druhé převedl, ale hlavně, napsal mi je zpátky do obrázku!
Na závěr ještě pár faktických informací
a detail damaškové čepele:
Použité zdroje:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.