Magorovu Mystickou růži jsem vybral v rámci dočítání literatury druhé poloviny dvacátého století, Ivan Martin Jirous byl velmi významná postava undergroundu, manažer Plastiků, básník, publicista a organizátor kulturních akcí.
Sbírka obsahuje zčásti básně dokumentární – jsou v nich přímo zážitky z vězení (autor byl komunisty odsouzen pětkrát!)
(...) Jako jsem zapomněl na podběl,
tak snadno člověk kurva zapomíná na všechno, co tam
prožil, i Ty jsi pro mne většinu času
jedním ze stínů ve světě stínů.
Skřípění zubů je ta melodie,
líp než meluzína zní renesančními komíny hradu Mírova. (...)
(Str. 5)
zčásti hříčky (okořeněné hrubostí či vulgarismem), i když se v nich často skrývá hlubší význam, jako v této:
Jiřímu Voskovcovi
Když se podřízneš
tak košer
Když se napiješ
tak se ožer
Když si pověsíš
klobouk
na skobu kterou sis
zatlouk
11. 7. 1981 (Str. 32)
(Podle komentářů k básním ze závěru knihy Voskovec často citoval americké přísloví že domov je tam, kde si pověsí klobouk, a doplňoval parafrází domov je tam, kde se pověsíš
.)
Odjezd Xeni a Vládi Zavadilových
O trochu víc se rozevřela škvíra.
O trochu víc se mi srdce svírá. (Str. 12)
A z části jsou tu odkazy na katolictví a potýkání se s nesouměřitelným.
Abych básně dobře pochopil, nejspíš bych musel dobře znát okolnosti undergroundu a Jirousova života, jenže tahle kultura mě zcela minula, a verše samotné mě k ní nedovedou. Nepůsobí na mě, nevnímám je jako nadčasové ani formou, ani obsahem.
Odkazy:
JIROUS, Ivan Martin. Magorova Mystická růže. Praha: Městská knihovna v Praze, 2021. ISBN 978-80-7602-212-6.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.