O dvojknize Daniela Glattauera jsem se dozvěděl z knižního newsletteru Katky Kalivodové Foltánkové Literární alchymie (ten mimochodem vřele doporučuji, není to poprvé, co mě její tip zaujal). Měl jsem sice trochu potíž ji sehnat, vyskytovala se už jen ve třech online knihkupectvích; jedno mi objednávku zrušilo, druhé sehnalo jeden kus se zpožděním a za vyšší cenu, ale výsledek za ta protivenství stál! Je totiž tak skvělá, že se vůbec nedivím jejímu vyprodání.
(Co naopak nechápu je, že se na Alze přestal prodávat e-book. Které nakladatelství zruší prodej něčeho, co nepřináší další náklady, ale jenom zisky?)
Na začátku romantického příběhu je omyl, překlep v e-mailové adrese. Po počátečním oťukávání se mezi Leo Leikem, univerzitním učitelem, a Emmi Rothnerovou, začne objevovat radost z komunikace, pak závislost na psaní a čtení, představy a nakonec zamilovanost a touha. Ale co s tím udělá osobní setkání? Když se oba stanou realitou, vznikne něco opravdového – nebo je to zničí?
Na rozdíl od nás, Emmi: my startujeme od cílové čáry, a tam je jenom jeden směr: nazpátek. Míříme k velkému vystřízlivění. Nemůžeme žít to, co píšeme. Nemůžeme nahradit to množství obrazů, které si o sobě malujeme. Bude to zklamání, když budete horší než ta Emmi, kterou znám. A by budete horší! Vy budete deprimovaná, když budu horší než ten Leo, kterého znáte. A ná budu horší! – Po našem prvním (a jediném) setkání se rozejdeme vystřízlivělí, těžkopádní jako po tučném jídle, které nám nechutnalo, přestože jsme se na ně rok úpěnlivě těšili a celé měsíce ho pekli a dusili. A potom? – Nic. Konec. Snězeno. (Str. 169)
Nechají to dojít tak daleko? A co jejich životy, Leo se otřepává z nefunkčního vztahu s Marlene, Emmi je (až příliš) šťastně vdaná…
Ne, Emmi, vy nejste ledaskdo. Jestli někdo není ledaskdo, tak to jste vy. A už vůbec ne pro mě. Jste jako můj druhý hlas, který mě doprovází každodenním životem. Z mého vnitřního monologu jste udělala dialog. Obohacujete můj vnitřní život. Ptáte se, naléháte, parodujete, hádáte se se mnou. Jsem vám tolik vděčný za váš vtip, za váš šarm, za vaši živost, dokonce i za vaši ‚nechutnost‘. (Str. 85)
Samozřejmě je nutné zmínit formu. Je to román epistolární, celá kniha je sestavená pouze z e-mailů, které si oba vyměňují. Někdy dlouhé a osobní, jindy jsou to jen krátké a rychlé zmínky, když vztah graduje nebo je v krizi.
O 20 minut později
Re:
Přišel jste příliš pozdě domů? Leo, Leo, kde se to flákáte po nocích? Poslouchejte, že vy jste objevil nějakou novou Marlene? Jestli ano, musíte mě o té ženské obratem a do detailu informovat, abych vám ji mohla rozmluvit. Moje intuice mi totiž říká, že byste se neměl momentálně vázat, ještě nejste připravený na další vztah. A stejně máte mě.
(… , str. 44)
Kdo zažil, jak takový vztah vypadá, jak se rozvíjí, jak je plný nejistoty, představ a zvratů, ocení přesnost.
O 40 minut později
Odp:
Měla byste se zeptat na názor toho svého Bernarda. Já už vás mám každopádně dost. Pod nákladem těch vašich emocí by se beztoho každý prostředek pro přenos emocí musel zhroutit.
Leo (Str. 105)
Ano, přesně tak to vypadá! Na druhou stranu kniha vůbec není předvídatelná, zažil jsem dvě velká překvapení, která pokaždé hodně zamíchala kartami. Kromě toho jsou dialogy často vtipné a očima je jen hltáte.
O 8 minut později
Re:
To budu vědět až potom, jestli jstem to chtěla vědět.
V každém případě jste to oznámil tak státotvorně, že vůbec nepovažuji za nepravděpodobné, že potom budu vědět, že jsem to vlastně vůbec nechtěla vědět. Jestli to teda má být milostný příběh s těhotenstvím, cestou do Benátek a termínem svatby, tak toho mě radši ušetřte. Už jsem dnes měla dost hádání se s jedním zákazníkem. A kromě toho mám svoje dny. (Str. 151)
Zkrátka, tohle si přečíst chcete!
Odkazy:
GLATTAUER, Daniel. Dobrý proti severáku / Každá sedmá vlna. Brno: Host, 2015. ISBN 978-80-7491-550-5.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.