Wuwejův zápisník

Stanislav Reiniš: Sázka na kulhavého koně

18.04.2020 22:34, Wu | knihy | politika | komentáře -

obálka Sázka na kulhavého koněStanislav Reiniš chce ukázat, že v případě komunismu nešlo o nějakou špatnou aplikaci dobré myšlenky, ale že chyby jsou vetknuty už v podstatě myšlenek Marxe, o Leninovi nemluvě. To je samozřejmě výborný záměr, protože podobnou argumentaci a obhajobu marxismu slýcháme dodnes. Kniha ovšem trpí záměnami pojmů. Pokud chci být přesvědčivý a ukázat problematické kořeny, musím rozlišovat co říká Marx, Lenin, marxismus-leninismus, co říkal a dělal komunismus a co je socialismus. Plynule to zaměnit během jedné nebo dvou vět serióznosti škodí:

Marxismus, i když natropil hodně zla, není možné kritizovat pouze z hlediska emocí. O jeho zločinech víme a určitě se toho ještě mnoho dovíme. Desítky milionů zbytečně mrtvých nebudou zapomenuty. Musíme však také vědět, proč komunismus selhal. (Str. 12)

Je to ale naštěstí jen místy; většina kapitol je přesnější a podstatu vysvětluje. Nejprve stručný souhrn toho, co je marxismus.

Společnost adoptuje ty ekonomické struktury a vztahy, jež vedou k plnému využití jejích produktivních sil. Kapitalismus, soukromé vlastnictví výrobních prostředků, je zlý, protože způsobuje odcizení člověka od práce, protože dovoluje vykořisťování člověka člověkem a umožňuje hospodářské krize s nezaměstnaností. Kapitalismus potlačuje rozvoj výrobních sil a proto je horší formou organizace společnosti než socialismus. Proto je historicky určen uvolnit místo socialismu a komunismu, systému, v němž společnost jako celek vlastní výrobní prostředky a může produktivní síly plně organizovat a využít.

Jedním ze špatných rysů kapitalistické společnosti je dělba práce, říkají marxisté. Společnost se kvůli dělbě práce dělí na vykořisťované a vykořisťovatele. (… ) Ti vykořisťovaní jsou proletariát a jim patří budoucnost. Vykořisťující je buržoasie, ztělesnění všeho zla na zemi. Za komunismu dělba práce nebude. (Str. 20)

A pak poukázání na základní problémy (resp. některé z nich):

V případě marxismu je tím mylným předpokladem učení o proletariátu jako o ‚pokrokové‘ třídě a o ostatních třídách jako ‚reakčních‘. (Str. 34)

Kdyby zůstalo jenom u pokrokovosti… jenže onen ‚pokrok‘ měl být prosazován pěstí:

Marx se zmýlil v tom, že proletáři, a pouze proletáři, mohou spasit lidstvo tím, že potlačí reakční třídy. Lenin, Stalin, Mao Ce-tung, Pol Pot a jiní tuto mylnou teorii uvedli do praxe a reakční třídy opravdu fyzicky ničili. Tak vzniklo zlo. Komunismus zdaleka není perversí dobra. Komunismus je teoretické i praktické zlo. (Str. 39)

Samozřejmě i bez toho by to byl nesmysl, pokrok není a nikdy nebyl nesen jednou třídou.

Není třídy, jejíž všichni příslušníci by byli výhradně pokrokoví nebo výhradně zpátečníci, výhradně inteligentni nebo výhradně hňupové. (Str. 45)

Další rozpory jsou v převzetí a centralizaci výrobních prostředků, ve společném vlastnictví (když je něco všech, není to nakonec nikoho a nikdo si toho neváží a nehledí), ve výsledné monopolizaci a nakonec komunistickém imperialismu.

A co je ten kulhavý kůň v titulu knihy? Inu, proletariát, jehož význam nikdy nebyl velký a s vývojem společnosti v posledních sto padesáti letech dále výrazně poklesl. (Str. 103)

Jak už jsem zmínil, tohle téma je důležité dodnes – a kniha svému účelu poslouží, základní rozpory marxismu si z ní odnesete. Jako celek ale moc dobrá není, chtěl bych něco systematičtějšího; bez záměn, dojmů, bez střídání empirie a teorie.

Odkazy:

nakladatelství FAUN, 1999, ISBN 80-86275-05-1

12345
1587242040000

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online