Užovka obojková je náš nejběžnější had a tak není divu, že ji čas od času někde potkám. Tahle se blížila uváděné délce 100-120 cm.

Podle Wikipedie je ve srovnání s ostatními hady neobyčejně rychlá, dokáže vyvinout rychlost až 6,7 kilometrů za hodinu. To mohu potvrdit, utíkala přede mnou opravdu svižně:

V další fázi se snaží útočníka zastrašit a tak hlasitě syčí, zploští tělo a trhavě se pohybuje.

Pokud ani to nezabere, může zkusit předstírat smrt. „Užovka se otočí břichem nahoru, otevře tlamu a jazyk nechá volně viset. Zornice vytočí k okraji a z kloaky začne vylučovat sekret, který svou "vůní" připomíná mršinu.“ (zdroj) Tuhle fázi už jsem ale vidět nechtěl a tak jsem ji nechal být.

Jen jsem si lámal hlavu s tím, proč, když má ráda vodu, jsem ji potkal na poli. Jenže kousek odtud byla taková krásná jáma s potůčkem (proražená meliorační trubka):

Také jsem se při přípravě článku dočetl, že se často vyskytují v kompostu, kam kladou svá vajíčka. To mě zaujalo – a oprávněně, protože za dva dny jsem při přehazování kompostu na jednu menší narazil. Maje rukavice, nebál jsem se ani dalších fází zastrašování a trochu ji vyfotil, než jsem ji pustil na bezpečné místo.

Po chvilce nejistoty z přenosení se otrkala:

a začala rozeklaným jazykem očichávat terén

Nakonec jsem ji vypustil do zarostlé strouhy za plotem, tam jí určitě bude dobře a nám se takový šikovný soused hodí.