Je věru zvláštní, jak málo mě básně Karla Kryla oslovily. Přitom jeho písně mě fascinují od dětství. Jenže to, co spolu s hudebním přednesem, melodií a syrovou kytarou dokonale funguje, je v básních trochu na obtíž...
Ale od začátku. Tedy od obsahu – v této druhé knize Spisů jsou zahrnuté všechny Krylovy vydané sbírky básní:
Nejdelší jsou asi Slovíčka (poetický scénář) 1975-1977. Obsahují působivé fragmenty:
(...)
Ta pevnost zahrocená
je příliš drahocenná
pro pouhé dobytí
Ne žádné násilí!
Chci - klíčů odevzdání!
Zneužít přesily -
dát rozkaz k rabování -
toť gesto tyrana!
Prahnutím po kořisti
dáš podnět k nenávisti
Tvá bitva vyhraná
v prohru se promění
a vavřín z tvého věnce
v laciné koření!
(...)
Str. 92
Jako celek ale byly k nepřečtení a vůbec si nepamatuju, o čem to bylo. Snad jakýsi proud kritických obrazů soudobého života?
Nejcitlivější a nejjemnější sbírka je 7 básniček na zrcadlo. Utkvěla mi dvanáctá (sic!) ze strany 48:
"Když anděl bílý
dobře ví,
že už se víly nezjeví,
dospělost děs ti
obleče...
Co je to štěstí,
člověče?"
"Když víš, že víra,
pokora i krása
v pravdě je,
tvé tělo zmírá,
v duši ale jásá
naděje,
stesk, něha, touha,
láska, vášeň. Snění
vědomá...
Štěstí je dlouhá
cesta k naplnění -
ženo má..."
Zato ty hříčky a blbnutí ve sbírkách Zpod stolu...
Helena zchlastaná
lechtala lachtana
a čtyři osly zlé
lysé a oslizlé
(Helena, str. 292)
Ano, je to schválně a jistá komika v nich je, ale… pro mě to prostě není.
Nakonec nejúžasnější jsou ty, které sám zhudebnil. Zbytečná láska nebo Karavana mraků. To člověku zatrne… A pak báseň Lot.
Pro mě je tedy soubor básní zklamáním – chybí jim hudba. Autorův ohromný rozhled vlastně škodí, metafory z nich trčí (zatímco píseň takovou výraznost potřebuje).
Asi bych si měl tuhle knihu za pár let zopakovat, pro srovnání.
nakladatelství Torst, Praha 2004, ISBN 80-7215-030-8, cena 399 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.