Čtyřverší je krásný útvar; kratičká báseň, která ale – když je dobrá – zazáří jako meteor.
V případě Jiřího Žáčka jsou dobré všechny a některé přímo skvělé. To už mě ale nepřekvapuje, od sbírky Obejmi mě vím, že poezii pro dospělé umí ještě lépe než tu pro děti.
Zaříkávání (str. 15)
Modlím se k tobě duší tělem:
Mluv ke mně řečí tajemnou.
Zkroť ve mně smečku divých šelem,
zachraň nás oba přede mnou.
Sbírka má několik částí: Citoslovce, Souvenirs de Paris, Maličkosti, Nokturna, Momentky, Epitafy. Kromě Epitafů, které jsou trochu jarmareční, se mi líbily všechny. Básník se umí skácelovsky ohlédnout za dětstvím:
Rolnička (str. 46)
Dal mi ji kdysi kdosi k svátku.
A když s ní potmě zacinkám,
vracím se zpátky na oslátku
k zvířatům, k dětem, k maminkám.
Umí i laškovně mrknout:
Bouře na moři (str. 75)
Vlny se vzduly z hloubi, zdola,
vodní smršť bludných miráží.
A staré dámy snivě hledí z mola,
jak moře přiráží.
Velmi doporučuji, určitě nebudete litovat.
nakladatelství Šulc-Švarc, Praha 2014, ISBN 978-80-7244-369-7, cena 259 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.