Nebo limuzína – pochází ze slova limousin, označující velký kabát z hrubé vlny, který nosili povozníci a formani. To se posléze přeneslo na povozy a z nich na automobily. Tím to ale nekončí:

„Název limousin souvisel s krajem Limousin, oblastí kolem města Limoges, kde se takové kabáty vyráběly. A nakonec se můžeme zeptat, proč se kraj Limousin jmenuje právě takto. Jeho pojmenování se vyvinulo ze jména starého galského kmene Lemoviků – podle Lemoviků se jmenuje jak město Limoges, jak kraj Limousin.
Takže pojmenování moderního luxusního auta souvisí se starověkými Galy...“ (Str. 65)

Kniha vznikla na základě rozhlasové rubriky, kterou autor připravuje (nebo připravoval) pro stanici Český rozhlas Regina. Myslím, že je to na textu znát, mnohokrát jsem při čtení měl pocit, že by nejlépe vyzněl nahlas, že používá barvitá slova, že kapitola má úvod i závěr, že věty mají napětí a spád.

Co se týče odborných informací, kromě dvou či tří příkladů, kdy si autor „dovolil svou vlastní spekulaci“ (cit. z úvodu), přebírá všechna vysvětlení od lingvistů, etymologů a lexikologů; použitá a doporučená literatura zabírá čtyři stránky a obsahuje sedmdesát položek, zkrátka, knize se myslím dá věřit a poctivost je patrná i z toho, že uvádí všechna vysvětlení tam, kde panuje nejednoznačnost.

Nakladatelství MOTTO, Praha 2003, ISBN 80-7246-162-1, cena 159 Kč