• historie rychločtení
• jak si cvičit oči
• optimální podmínky pro čtení
• čtení na počítači
• dobré a špatné čtecí návyky
• jak se optimálně soustředit
• čtení s rozmachem
• zpracování přehledu textu
• zvýšení postřehu a rychlosti
• myšlenkové mapy
• photo reading

Jenže... ona jen jako příručka a návod, jak se rychlé čtení naučit, vypadá. Uvedu příklad ze strany 31, Normalizování rozpětí pohledu. Podle toho, co si pamatuji od Grubera, je rozšíření pohledu a zapojení periferního vidění naprosto klíčová věc. Jak tedy vypadá cvičení? Cit. „Procházejte si řadu po řadě. Zakryjte každý slovní pár, který leží na řádce dlouhé zhruba deset centimetrů, nejprvě nějakou kartou, pak na krátký okamžik odkryjte, nakonec opět zakryjte. Postřehnete obě slova?“

Ne, nepostřehnu. A co dál?! Co mám dělat, abych postřehl? Mám si cvičení dělat každý den dvakrát a za měsíc to zvládnu? Mám ho dělat dokud to nepůjde a teprve pak číst dál? Nevím, následuje antiregresní cvičení, o šířce pohledu už ani slovo. Jsou tu i úkoly, kde se dozvíte kolikrát je opakovat a co dělat dál, ale u funkční příručky takové musí být všechny. Ani počet stránek, věnovaných nácviku „photo readingu“, mentálního „vyfocení“ a podvědomého zpracování textu, nevypovídá o velké použitelnosti (stránek je sedm).

Závěr - pokud děláte referát a hledáte knihu o tom, co rychlé čtení je, jaké používá techniky a jakými cvičeními se učí, je to ta pravá publikace pro vás. Pokud se rychlé čtení chcete skutečně naučit, hledejte dál.

nakladatelství Computer Press, Brno 2007, ISBN 978-80-251-1776-7, cena 199,- Kč