Kapitola čtvrtá je věnovaná smyslu života a spotřebnímu životu. Fenomenologická interpretace smyslu života jako volby z rozvržených možností, jako úkolu, souvislost s jeho kvalitou a rozpor s konzumními životními styly.

Následuje vztah prostoru a času se životním způsobem. Odpojování tradičních vazeb a nové spojování, odumírání pospolitosti a snaha znovu ji najít a velmi zajímavá analýza venkovského a městského způsobu života.

Pokračujeme módou. Na první pohled mě toto téma trochu překvapilo, ale jen na chvíli, k životnímu stylu samozřejmě patří. Móda byla ovlivněna třídní příslušností, v postmoderní společnosti došlo k její demokratizaci a módní trendy se už samy tak zahltily, že móda vyšla z módy.

Poslední kapitola se zabývá generací, genderem a způsobem života. Z generační problematiky je zajímavé, že dnes se mezi mladou a střední generací vyskytují spíše generační spojenectví, než generační konflikt. Problematika genderu je příliš rozsáhlá pro jednu kapitolu, a tak se omezuje jen na jeho vymezení, popis symbolické nadvlády mužů a demokratizaci ženství.

Jako každá správná učebnice obsahuje i tato biografickou přílohu, glosář odborných výrazů, použitou literaturu a rejstříky.

Za zmínku stojí didaktická stavba každé kapitoly. Nejprve se procházejí jednotlivé teorie či autoři, vše je pečlivě a srozumitelně komentované a provázané odkazy na jiné kapitoly. Následuje slovní shrnutí, pak přehledná tabulka nazvaná „v kostce“, kde jsou zásadní věci ukázané v bodech, citace z původních prací nebo z tisku, dokreslující probírané téma a samozřejmě seznam použité a doporučené literatury.

Učebnice je to opravdu podařená, poskytuje stručný přehled významnějších autorů a jejich myšlenek a díky tomu se můžete zaměřit na směr, který vás zajímá. Potěšilo mě začlenění BoBos neboli buržoazních bohémů, koncepce Davida Brookse (který je spíše novinář, než sociolog).