Může mi někdo vysvětlit, proč v našem absurdistánu nejsou závazná pravidla, normy ČSN, volně dostupná alespoň na internetu? Jak si může státní podnik dělat byznys z jejich poskytování? Vydá nařízení a zkasíruje všechny, kdo se jím musí řídit - za to, že si ho přečtou. Což musí, protože jinak by se jím řídili těžko...

Viz Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví:

„Čtení norem bez možnosti tisku, poplatek za 12 měsíců 1000 Kč
Čtení norem a tisk, o celkovém počtu do 50 stran ročně, poplatek za 12 měsíců 1500 Kč
Čtení norem a tisk, o celkovém počtu do 200 stran ročně, poplatek za 12 měsíců 2500 Kč
Čtení norem a tisk bez omezení počtu, poplatek za 12 měsíců 3500 Kč“

Se stejnou logikou by měly být tajné a pouze za poplatek zpřístupněné i texty zákonů, není-liž pravda? A proč to neudělat důsledně. Školní řád k nahlédnutí v ředitelně za poplatek. Vybírat za přečtení pracovního řádu v oddělení lidských zdrojů. Zpoplatnit požární a evakuační řád! Každý ho musí znát, takže by se to mohlo rovnou nařídit a strhávat z platu...

(Už jsem na to jednou nadával, to když jsem řešil normu na citace. Je o dva roky později a štve mě to úplně stejně jako předtím.)

Aktualizace 11.6.2010: Jago ve svém komentáři doplnil přehled zákonů a pravidel, kterými se poplatky řídí:
„Tuhle oblast upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění. Dočetl jsem se v něm, že existují jednak české technické normy, které kupodivu nejsou obecně závazné (§ 4 odst. 1), jednak harmonizované technické normy a určené normy, které vycházejí z evropských norem. Po závaznosti těch druhých jsem nepátral, ale nějaká zřejmě bude a bude vyplývat z legislativy EU.
Ono to s těmi normami není vůbec jednoduché. Jak jsem ze zákona vyrozuměl, může požádat o vypracování ČSN kdokoliv, a to na vlastní náklady (do návrhu normy před jeho schválením může kafrat kdokoliv), Úřad poskytnutím označení ČSN garantuje, že norma splňuje podmínky zákona.
Velice pozoruhodná jsou ustanovení, která tě nejvíc žerou. Oprávnění Úřadu požadovat úplatu je stanoveno v § 5 odst. 6 zákona, výši úplaty stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou (t.č. vyhláškou č. 486/2008 Sb.). Podle § 5 odst. 8 zákona české technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, rozmnožovány a rozšiřovány jen ... za podmínek stanovených v odst. 6 se souhlasem Úřadu.
A k tomu jsou i ustanovení o sankcích (§ 19 zákona): Fyzická osoba, která rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8., se dopustí přestupku a může dostat pokutu až 1 milión Kč, právnická nebo podnikající fyzická osoba se při tomtéž dopustí správního deliktu, flastr je stejný.“