K zamyšlení nad smyslem slova smysl mě přivedla kniha Vladimíra Lišky Český bestiář, která má v podtitulu větu „Pátrání po smyslu českých dějin“. Jak jste si mohli všimnout v recenzi, "smysl dějin" mi smysl nedává. Ale protože se jím většina prvorepublikových intelektuálů dost vážně zabývala několik desítek let, je o tom napsáno spousta knih - z nichž jsem nečetl ani řádku. Vystavuji se tímto hloubáním riziku, že sečtělejší příchozí mi prvním komentářem rozbije domeček z karet, ale co nadělám.
Smysl, smysl něčeho. Zkusím se k tomu dostat přes možné otázky. Čím by se dala věta „jaký to má smysl“ nahradit?
Sice to není úplně přesné, ale ve většině případů se místo ní dá použít otázka „proč“ (jaký je smysl života? -> proč žiji?). Odpověď se může vztahovat k různým oblastem a může být chápána nejméně čtyřmi způsoby. Vezměme si příklad "rozsvícení světla". Odpovědět na otázku „Proč?“ můžu:
Nebo bychom se mohli zeptat „Jaký to má význam?“. Odpověď může být:
Když se vrátím k otázce po "smyslu" v původním chápání, zdá se, že smysl dává jen v mentální rovině, tedy jen pokud je tu referenční soustava člověk, a pokud popisuje účel nebo význam. Mluvit u dějin o "účelu" je absurdní, takže zbývá "smysl" ve smyslu "význam". To by asi šlo. Ale proč tedy nepoužili "význam českých dějin" rovnou?
Něco k problematice smyslu slova smysl na Wikipedii.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.