S podtitulem „365 slov, v nichž se často chybuje“. A hned na začátek si zkuste vytvořit odvozeninu od jména země Hercegovina. Z Německa vzniká Německý, z Hercegoviny vzniká co? Víte? Já nevěděl. Kdo nevěděl také, najde odpověď na konci článku.

Tentokrát to nebude ani tak recenze, jako spíše výpisky věcí, které mě nějakým způsobem zaujaly nebo které bych si rád zapamatoval. Třeba tvary slova házet. Hážu je nespisovné? Vůbec mě to nenapadlo.

„Sloveso házet patří tvaroslovně do 4. třídy, v níž došlo k vyrovnání tvarů 3. osoby množného čísla, a tak i vzor sázet má spisovné tvary -ejí i tvary na í, tedy sázejí i sází a stejně házím - (oni) házejí i hází. Tady chybu neuděláte. Chybné jsou však tvary jako hážu, háže, hážeme, hážou, utvořené podle vzoru maže. Tvary hážu, hážou jsou jen nářeční, do spisovného jazyka nepatří.“ (str. 39)

Pestrost tvarů slova loket je udivující: „... a v 6. pádě máme dokonce tvary tři: na lokti, na loktu i na loktě.“ (str. 63)

„Holokaust je slovo nové, původem z řečtiny, a označuje masové vyvražďování Židů za 2. světové války, genocidu; původní význam je 'úplné zničení, katastrofa. Zbytečně ho často píšeme anglickým pravopisem holocaust. Spisovná podoba mluvená i psaná je holokaust, číst můžeme i holokóst.“ (str. 42)

Holokóst? Vidím poprvé. Jen dodám, že úplně původní význam holokaustu je zápalná oběť, zničení ohněm, což je v případě nacistické genocidy poněkud zavádějící a Židé používají výraz šoa (Wikipedie).

Kivi a kiwi; až do přečtení jsem si myslel, že kiwi je starší a kivi novější tvar téhož. A přitom „Jsou to dvě přejatá slova s různým významem i pravopisem. Kivi je původem maorské jméno ptáka z Nového Zélandu. Častěji se setkáváme se slovem kiwi, které je stejného původu a je názvem oblíbeného ovoce. Kupujeme tedy např. pět kiwi (slovo je středního rodu a je nesklonné).“ (str. 53)

Slova "kromě", "mimo" a "vyjma" a jejich vazby s patřičnými pády je tradiční předmět pravopisných příruček. Myslím, že to píšu intuitivně správně, ale kdyby se mě někdo zeptal: „Předložku kromě musíme užívat jen s 2. pádem: kromě bytu, kromě češtiny, kromě města Praha apod. Častou chybou je tu vazba s pádem čtvrtým, převzatá od významově blízké předložky mimo, při níž je 4. pád v pořádku: mimo byt, mimo češtinu, mimo město. Stejný význam má také knižní předložka vyjma, která má vazby obě: s 2. i se 4. pádem.“ (str. 58)

Další překvapení, i/y ve větě "S manželi/y Novákovými". Co byste tam napsali vy? Já měkké, ale je to jedno! „U slova manžel není težké se rozhodnout, jestli napíšeme s manželi nebo s manžely, protože je možné obojí. Pozor jen na významový rozdíl v 1. pádě čísla množného: 'ženatí muži' jsou manželé i manželové, 'manželský pár' jsou pouze manželé (Novákovi).“ (str. 64)

Pár specialit, kde pokaždé váhám, jestli dané slovo psát dohromady nebo zvlášť:

• namístě, namísto, naboso (oba tvary možné)
• napolo, napůl, napříč (jen dohromady)
• na rozdíl, s to (jen zvlášť)

Pane poslanče, ale pane soudce. Možná školní klasika, koneckonců soudce je pomocný vzor, ale v mé paměti stopa nezůstala: „Oslovení v 5. pádě jmen tohoto typu (je samo vzorem podstatných jmen) je tvarově shodné s 1. pádem, tedy správně jen pane soudce, pane obhájce, ty zrádce, ne soudče, obhájče, jak se chybně často 5. pád utváří podle typu otec, poslanec, bratranec, kde je změkčené zakončení (otče, bratranče) náležité.“ (str. 102)

Že se musí "tematický" (plán) psát krátce jsem objevil nedávno, ale ono zkracování platí i pro další slova: „Již při výkladu o slovech, která se při odvozování chovají podobně, jsme uvedli, že se často krátí samohláska v odvozeninách (schéma - schematický, extrém - extremistický). Stejně máme délku ve slově téma, ale krátce se píše tematika, tematický.“ (str. 108)

Závěrem "vzpupná a vztepilá" chyba, neboť pro slova zpupný, ztepilý platí, že: „Ačkoliv jde o dvě různá slova, spojujeme je pod jedno heslo společným pravopisným problémem. U obou těchto poměrně řídce užívaných výrazů píšeme z a musíme si to prostě jen pamatovat. Vysvětlením je dávný původ obou slov, ze starých forem, které začínají vz-.“ (str. 128)

Jak vidno, překvapení mi kniha přinesla víc než dost (a přinesla i zvýšené výdaje, neboť hned v sobotu jsem šel koupit slovník spisovné češtiny). Odpovědí na úvodní otázku budiž citace ze stránky 40: „... pro Hercegovinu platí odvozenina hercegovský, a hercegovinský je špatně.“

Ale pozor, podle Jaromíra Slomka je kniha plná chyb, tak raději opatrně.