Před pár týdny jsem tu psal o zvláštním zážitku, kdy jsem při téměř kilometr dlouhé cestě sledoval několik krajních brázd, plných mandelinek. Mrtvých mandelinek. Ostatně podívejte se sami.

V závěru článku jsem položil otázku, jestli někdo netuší, proč se mandelinky shromáždily právě a jen na okraji pole. Hypotéz, zpočátku humorných, později vážných, se sešlo poměrně dost. Namátkou:

• psychická vyčerpanost a přiotrávenost na útěku (sajuri)
• střetnutí Amerického brouka s Rusem domácím (zcr)
• přívalová srážka, naplavující mrtvolky (zcr)
• vylákání na okraj pole feromonovým postřikem (draculka, zcr)
• nafoukání vyschlých hmyzích tělíček do přirozené závěje (J-Lo)

Pak ale začalo vycházet najevo, že věc je záhadnější. BB oslovila známého broukologa - který žádnou určitou odpověď nedal. A zuzi dokonce nevydržela a poslala dotaz na infopult, službu zemědělské a potravinářské knihovny. Odpověď byla jasná, odborníci nevycházejí z údivu a žádají, pokud to vypátráme, o zaslání informací. Zcr se vrhl na anglickojazyčný Internet, kde objevil možné vodítko - že totiž čerstvě vylíhlí bramborouci přiletí z místa, kde byly brambory vloni. Jenže to bylo pořád nepotvrzené a spekulativní... A v tu chvíli se do toho opět vložila Zuzi a s neuvěřitelným nasazením:

1. zjistila, kde jsem to nafotil
2. získala telefon na Ing. Rejzu ze zemědělského družstva
3. zavolala mu a pečlivě ho vyzpovídala
4. přispěla do diskuze

Takže jí předávám slovo (původní komentář je zde, do článku citováno se souhlasem autorky):

Cesta po které šel Wu byla polní. Z levě strany rostla kukuřice, zprava brambory. Loni ale byly brambory na místě kukuřice, což mimochodem potvrzuji, neboť jsem se vyskytovala poblíž. Místní nadšenci totiž vztyčili na nepřístupný skalní útvar nový objekt - kamenného zajíce.
A letos se stalo, že na nedokonale sklizeném poli vyrostla nejen kukuřice, ale vzklíčily tam i přezimující loňské brambory. A právě ty brambory v kukuřici napadly mandelinky. Zvířata se chovají podle nás nelogicky, ale mají ve svém životním stylu naštěstí zakódovaný jakýsi vyšší řád, kterého se my někdy stáváme svědky, když se vyskytneme ve správném čase na místě činu! A právě to se stalo zde: mandelinky se pásly pouze na bramborách v kukuřici, a když je úplně vyžraly, dostaly zálusk na bramborové trsy na protější straně. Ale to by musely přejít tu polní cestu! O jejich výskytu už ale věděl pan Rejza a celou situaci monitoroval. A proto také byl svědkem velmi neobvyklé situace, která následně nastala.
Všechny mandelinky, jako když se domluví, začaly svou invazi zleva doprava kolektivně a v jednom šiku, asi tak, jako když se valí stádo kobylek. A na to pan Rejza se svými pomocníky čekal. Když nalezla celá armáda brouků do prvních řad, insekticidně (chemicky) celou tu rotu rázně zlikvidoval a ani nemuseli sbírat. Zasáhli v pravý čas, proto jsme na fotkách viděli bramborové keříky bez stopy jejich žíru na listech!
Říkala jsem panu Rejzovi, že všichni z internetu se diví a že nikdy se s ničím podobným nesetkali. I odborníci v Praze krčí rameny. Pan Rejza byl velmi spokojený, jak se jejich mandelinka dostala na mediální výsluní a prozradil mi, že ani on se s takovým zvláštním případem nesetkal. Bylo to poprvé! A to je všechno!

Záhada je objasněná. Zuzi, díky!