„Každý vědec je schopen oprávněnost tržního mechanismu, vlastně organismu, v historických poměrech pochopit. Nicméně zároveň jej nemůže považovat za ideální soustavu, vědecky definovatelnou, reprodukovatelnou a principiálně (plánovitě) ovlivňovanou. Takovouto 'společenskou' soustavou bude až humánně SSS“ (str. 195)

„Klasické vykořisťování nájemných pracovních sil skutečně ustoupilo do pozadí (ačkoliv přisvojování 'práce' jiných - tvůrčích badatelů a techniků - nezmizelo) stejně tak průhledné 'diktáty' (zastřela je šalebná demokracie a svoboda).“ (str. 242)

„Skutečnost vykořisťování dělnictva se nejpozději v jeho druhé půlce (20. století, pozn. Wu) přesunula do neoprávněného, zištného využívání pracovních výsledků vědců a techniků, kterým ovšem při celkově dobrém nynějším hmotném zajištění takový postoj zase tak mnoho nevadí.“ (str. 314)

„'Organismus kapitalismu' dal přitom vzniknout obyčejným lidem těžko pochopitelným způsobům přivlastňování statků prostřednictví namnoze parazitních 'kapitálových sluhů': bankovních, pojišťovacích, burzovních, finančních apod. mechanismů, v jejichž spárech zůstávají nemalé podíly práce, dnes vyprodukované především zásluhou 'duchovní třídy', 'dělníků ducha' apod. Žádný podnikatel, bankéř, burzián, ale ani schopný manažer nebo právník není ve skutečnosti schopen vytvořit větší hodnoty než vědec, konstruktér, lékař apod.“ (str. 210)

„Jestliže (západní) tržní systém nakonec našel prostředky, jimiž byl schopen se - na čas! - udržet u moci (obezřetnou sociální politikou, rozšířeným hmotným konzumentstvím a pseudokulturou. zavedením /venkoncem falešného/ institutu demokracie a svobody), tak systém reálného socialismu v zásadě selhal (neuměl přinutit lidi, aby řádně a kvalitně pracovali, zanedbal lidskou invenci, nenabídl dostatečné uspokojování materiálních potřeb ani iluzi svobody a demokracie, neřkuli obě v plnohodnotném významu).“ (str. 184)

„U současných bohatých národů je konzumní život riskantní jinak: zavádí společnost do slepé uličky, z níž není bez radikální proměny (společenské i individuální) existence lidí cesty ven...“ (str. 220)

„Bystřejšímu pozorovateli neujde, že současný svět (s jeho reálnými nadějemi a zarmucujícími atavismy) zraje k 'neobyčejné' změně.“ (str. 263)

„Současnou dobu lze charakterizovat jako předsmrtnou křeč rozvinutého trhového řádu, doprovázenou obrovskou krizovostí postreálsocialistického světa a permanentní potenciální výbušností zemí zaostávajících.“ (str. 262)

„Velice se blížíme době, v níž neutopické plánování výroby a spotřeby hmotných statků na zemském povrchu zcela nahradí organismus trhu.“ (str. 189)

„Možnost humánního socialismu zůstává otevřená, nutnost vzniku humánního SSS je však takřka jistá.“ (str. 258)

Jak dosáhnout SSS

„Pro tržní řád byla vždy koncepce 'hmotných mezí' nevítaná a jeho stoupenci se všemi silami snažili ji nepřipomínat.“ (str. 155)

„Nejprve je třeba vypracovat teoretickou, hypotetickou konstrukci cílového společenského řádu - humánního SSS a od ní odvozeného postupu k němu. Spíše než jen 'kulturním sebezpytováním' a 'filozofickým přehodnocováním' to bude období rozsáhlé práce vědecké - týmové činnosti ekonomů, sociologů, ekologů,, politologů, psychologů a profesionálů jiných vědních disciplín.“ (str. 349)

„Erich Fromm psal o dvou krajních přístupech ke společenským změnám: buď přeměnit politický a ekonomický (dodejme: i sociální) systém a očekávat, že se přemění také lidské uvažování, anebo změnit nejdříve povahu, vědomí, charakter a hodnotový systém člověka, v důsledku čehož by se měla transformovat - humanizovat celá společnost. ... Ani jedno z obou pojetí není samo o sobě reálné. Za předpokladu uznání vnější 'nezbytnosti' omezeného planetárního světa je třeba vytvářet hmotné a organizační podmínky pro racionální společenský řád (humánní SSS) a nezapomínat přitom souběžně ani na cílevědomou výuku a výchovu občanů, jejich rozumový, mravní, citový a estetický rozvoj.“ (str. 325)

„Novým jednotícím principem může být jedině důsledné uplatňování zásad ekonomie času a ekonomie prostoru (přechodně také ekonomie hmoty) v objektálním (odsubjektalizovaném) a planetárním smyslu a v saturostacionárním duchu, umožňujícím trvalou udržitelnost lidské existence (života), ekonomického (a lidského vůbec) reprodukčního času.“ (str. 295)

„Problematika ochrany životního prostředí se nicméně může stát faktorem nemálo napomáhajícím předpokládané transformaci tržního systému v (humánní) SSS.“ (str. 333)

„Katastrofické scénáře rozvratu, ne-li zániku lidské civilizace a kultury nejsou pravděpodobné. Významnou zárukou toho je fakt, že nejvyšší moc na zeměkouli je v rukou převážně demokratických zemí, byť s řadoou perspektivně neakceptovatelných nedostatků (nemalá část občanů nedokáže instituci demokracie vůbec využít a je tradičně, někdy rafinovaně, manipulována, svoboda pak nabývá i z tohoto důvodu iracionální formy).“ (str. 268)

„Revoluci k tomu netřeba, stačí smysluplně 'řídit' evoluci...“ (str. 209)

„Marcusovo 'umění života' je právě tím subjektálním, plnohodnotným lidským životem. Americký autor je ovšem skeptikem ve věci nerevoluční cesty autoregulace rozvinuté industriální společnosti. My v ni věříme. Věřime v evoluční překonání tržního systému se všemi jeho negativními vlastnostmi.“ (str. 243)

„Moderní kapitalismus je naštěstí systém otevřený a schopný se účelně - zatím tomu tak bylo - přizpůsobovat měnícím se podmínkám, jež ovšem nakonec povedou k jeho negaci.“ (str. 196)

„Etablovaný společenský - trhový řád se nerozpadne, ale postupně odumře. Nemyslíme si, že by zanikl revoluční cestou, násilně, vítězstvím chudých a utlačovaných. To spíše objektivně ponížení a znechucení 'bohatí' pod reálnými tlaky procitnou (ale nemusí!). Fundovaná osvěta přitom musí vykonat své.“ (str. 357)

„Důležité je však poznání, že životní úroveň - jakkoliv to zní kacířsky - spěje k vyrovnání v celsovětovém průmětu a je nutno mít etapizovánu cestu k tomuto cíli.“ (str. 137)

K vyrovnávání rozdílů majetkových, kulturních aj. - „Tato protidějinná tendence, umožňovaná relativní nasyceností životní úrovně 'západního' obyvatelstva (...) může ovšem po jisté době - spolu s potřeobu ekologizace, protesty proti konzumní orientaci 'vyspělých' lidských komunit apod. - vést k politické radikalizaci obyvatelstva, (nevědomky?) žádajícího urychlení postupu k humánnímu SSS.“ (str. 293)

Jaký bude SSS

„Ve stručnosti shrnuto: za tento řád považujeme společenský systém, v němž budou početně stabilizovaní lidé ze zásadního důvodu ohraničenosti planety Země (objektivně) saturováni ve svých hmotných požadavcích a bez zvláštních omezení se budou realizovat především v duchovní (rozumové, mravní, citové, estetické) sféře. Humánní SSS nebude tržní povahy, protože základní hnací momenty kapitalistické soustavy - ekonomický růst a zisk - zde odpadnou.“ (str. 207)

„V podmínkách (humánního) SSS bude existovat pouze prostá ekonomická reprodukce, žádné 'rozšiřující' úsilí nebude nutné (možné).“ (str. 209)

„Definujeme ji jako řád, který zajišťuje materiálně i hodnotově stabilizovanou výrobu tak, aby byla na vysoké úrovni v podstatě kryta prostá hospodářská reprodukce (odpisy plus nezvyšující se osobní a společenská spotřeba veškerého obyvatelstva).“ (str. 222)

„... v humánním SSS ... nebude moci skutečně žádný soukromý majetek používat 'absolutní právo' exploatace země za účelem maximalizace soukromého zisku.“ (str. 161)

„V SSS bude plánovitost dovedena ad absurdum. Plánovitost a její praktické vyjádření - plánování - budou jakýmsi automatickým způsobem řízení v podstatě neměnného objektalizovaného ekonomického řádu, stojícího mimo život vlatního lidského společenství. Systém vyloučí kontroverzní zájmy, neohrozí však (racionální) svobodu, protože ta se bude realizovat ve zcela jiném životním okruhu.“ (str. 204)

„Nevylučujeme ostatně ani to, že v humánním SSS se znovu zvýší úloha 'malosériovosti', větší řemeslnosti, samozásobitelství, využití 'místních podmínek' atd.“ (str. 330)

„Průměrná životní úroveň lidí v SSS bude v každém případě nižší než v jádru neúčelný materiální blahobyt dnešních 'boháčů'.“ (str. 235)

„Sami počítáme s tím, že v globálním průmětu bude jistá průměrná hustota obyvatelstva, determinovaná ostatně právě rozlohou souše a doprovázená dalšími (hmotnými) ohraničeními, průvodním jevovým znakem nového společenského systému budoucnosti (předpokládáme, že průměrná hustota zalidnění 'maximální' rozlohy ekumeny - 92 mil. km2 - bude rovna asi 120 osobám na 1 km2, v současnosti je to na 80 mil. km2 asi 70 osob)“. (str. 159)

„V humánním SSS budeme skutečně moci 'žít v souladu s časem' (i prostorem!), budeme mít 'čas být sami sebou'! Lidskost deformující společnost (kapitalismus a reálný socialismus) to nedokáže stejně jako absurdní náboženská víra čas a vývoj ignorující (hinduismus)“ (str. 162)

„V závěrečné fázi dějin se bude muset materiální sféra života lidí poznaně a dobrovolně, oba momenty spolu souvisejí, oddělit od sféry ideové.“ (str. 336)

„Do čtvrté epochy - humánního SSS - nás pak v žádném případě křesťanská víra, učení a praktiky již zřejmě podstatně nedoprovodí. V budoucím společenském systému se o duchovní rozměr lidských existencí postará v prvé řadě 'laická humanita', řekněme novoantická, přičemž náboženskou svobodu - nejen pro křesťany - tento řád přirozeně zachová a ve sféře uměleckého a citového působení nejspíše i podpoří.“ (str. 312)

Jaký bude člověk žijící v SSS

„Člověk saturostacionární společnosti jistě nebude dokonalý. Jeho komunita však bude disponovat cestami a prostředky k přednostní realizaci svých příslušníků ve sféře nemateriální. Lidská bytost bude vedena a sama bude usilovat, trpělivě a nenásilně, o to, aby se permanentně vzdělávala a kultivovala, hledala a nacházela jiné hodnoty než ty nižšího řádu: nabývání osobně nevyužitelného majetku, konzumní zábavy, různé dekadentní úniky do nich počítaje.“ (str. 233)

„Perspektivní lidská komunita, žijící v humánním nadhistorickém SSS, se bude velmi lišit od komunit historických. Bude to především společenství jednoznačně preferující nehmotný, neekonomický vývoj, materiálně saturované, početně se nerozšiřující.“ (str. 348)

„'Většina' obyvatel Země se bezpochyby koncepci humanizace světa uvnitř SSS vědomě a možná i sebevědomě podřídí. Bude se v ní uskutečňovat.“ (str. 201)

„Nejen vynikajícím jednotlivcům, ale i průměrnému člověku se v SSS otevřou dveře rozvoje duchovního života: zformuje se tu namnoze společenství vpravdě integrálních osobností.“ (str. 202)

„Teprve po dosažení 'trvalé maximálně možné' životní úrovně je normální lidská bytost 'uklidněna' a může se věnovat svému duchovnímu rozvoji. Až za takovýchto okolností bude ke hmotnému zajištění přistupovat 'lhostejně' nebo jím 'opovrhovat' (proč však, jde přece o nezbytnou premisu).“ (reakce na vyjádření E. Fromma, str. 208)

„Pro vpravdě lidské chování je třeba mít především vytvořeny hmotné podmínky a cílevědomě je dlouhodobě pozitivně formovat (mravní, citovou, estetickou výchovou a vzděláním), a to k humanitě.“ (str. 252)

K Fukuyamovu názoru, že 'Nelze přece věřit, že lze člověka tak zdisciplinovat a zmedikamentizovat, že zcela zapomene na svou odvěkou zálibu ve vášních, násilí a iracionalitě' píše Jiří Stehlík: „Nevíme, co pisatel rozumí medikamentizováním, ale v ukázněnost kultivovaného člověka jakožto poznanou nutnost, jako fenomén, který se bude týkat toliko nepodstatné a časově nenáročné stránky lidského života, v tu je věřit možno.“ (str. 336)"

Závěr a zhodnocení

Všechno je to podložené slabě, nebo vůbec. Když tvrdím, že křivka se zastavuje, tak uvedu hodnoty a nakreslím graf, copak to je problém? Když už graf nakreslím, jako v poslední kapitole, tak uvedu co je na osách x a y, jinak je graf jen pěkná malůvka. Když už osy uvedu, také je popíšu, aby bylo vidět co je na začátku a co na konci, tedy jaké hodnoty vlastně graf zachycuje. Když říkám že ekumena bude 92 mil km, můžu uvést, co je tam navíc oproti současným 80; jak jsem přišel k číslu 120 osob na km² - aproximací růstu, optimálním prostorem, čímkoliv... Ne tak Jiří Stehlík. Nechce se mi věřit, že si vše vymyslel, takže se utěšuji tím, že to jen neuvedl do téhle publikace a v nějaké jiné je jeho vize popsána věcně. Koneckonců, sám věří ve vědu, v to, že její velký pokrok, výkonná výpočetní technika a další poznatky umožní vyvodit tendence a trendy. „... objev 'konce lidstva' je bezpochyby velmi záslužný, běží však o to, naplnit jej reálným, vědecky zdůvodněným obsahem ...“ (str. 74). Takže je logické očekávat, že se jejími pravidly také řídí...