Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Můžete také vkládat Emoji.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.
2010-04-20 23:14:20
Přesně, ten konec je vynikající, taky si to užívám. Vyřízení účtů a nový začátek.
~
2010-04-20 03:42:06
No jo, já čtu všechny Kulhánkovy knihy opakovaně. (Tedy ty, které mám) (I když, ty které nemám, občas projedu online, pokud mám neodolatelnou chuť)
Nejvíc mě těší, že i kamarádi, co jsou na literaturu poměrně nároční, se shodnou na závěru: "sice brak, ale tak čtivý, že to musím doporučit zase tomu a tomu..."
Co se týče Nočního klubu, taky mi vadí ta překonstruovanost s Mistrem Moonem, Hanako... Na druhou stranu mě fascinuje představa tajuplného společenství, které bere spravedlnost do vlastních rukou a chrání slabé a ukřivděné ala Robin Hood (což je tedy trochu (dost) nepřesné přirovnání, ale jiné mě zrovna nenapadá). Zároveň si úplně užívám to zadostiučinění, když se nakonec Noční klub znovu rozbíhá, jak získá zpět své peníze, prostor v domě, zabraný nějakou pokoutnou hospodou...
~
2010-01-04 23:29:43
Pravda. S Hanako bylo všechno divné. A když Wries s Van Vrenem byli do spiknutí zapojeni také (proč by jinak prohledávali hroby, a v druhém díle zazní, že Tobiáše popoháněli), proč vlastně celé divadlo s hypnózou, vydáním knihy atd., mohli ho unést rovnou...
Opakované čtení - možná pro tu těžko definovatelnou atmosféru, kterou některé knihy mají a která dělá popisovaný svět přitažlivý. Která vtahuje, takže když je kniha u konce, nechce se čtenáři odejít.
~
2010-01-04 14:20:35
Osobně mi nejvíc skřípe role Hanako. V podstatě je jen letmo zmíněno, že Moon ji nějak podrazil a původně byli doluvení. Důvod hypnózy byl, aby dostala Tobiáše na loď, tam se on naučil s mečem, utekl, dostal se ostrov, získal Stín atd. atd. Jak zmiňuješ, konstrukce je celkově chatrná a stojí v mnoha případech na náhodě (Tobiáš se "náhodou" rozhodne správně...) a celkově je to zkrátka trochu přeplácané. Přeplácané a odfláknuté zároveň.
Pokud to srovnám se sérií Divocí a zlí, tak tam byla "konspirace" zvládnuta mnohonásobě lépe - a to se přitom jednalo o ještě mnohem větší "spiknutí"; Patejl byl však oproti Tobiášovi veden "za ručičku" spíše volně a dávalo to nakonec mnohem větší smysl - komplexností se Klub nemůže s Divokými vůbec rovnat.
"Vykrádání" se mi naopak líbilo, hezky to všechno zapadalo do minulých knih ("Ten Druhý si vynutil mouchy, tak jsem jich na vhodná místa připsal půlmetrové vrstvy." :)
Ač za nejkvalitnější knihy považuji ty ze série Divokých a zlých, Noční Klub čtu pravidelně znovu a znovu minimálně jednou ročně - těžko říct proč...
~