Kolektiv autorů: České chaty - architektura za branou každodennosti

Ačkoliv se na první pohled zdá, že kniha pojímá chataření zeširoka a multioborově, její těžiště je v moderní architektuře (a kdo by to přehlédl, tomu napoví podtitul architektura za branou každodennosti) a ostatní kapitoly jsou spíš podpůrné.

První část Úvod je obecná. Začíná kapitolou „Na chalupu!“ Radka Váni, který vedle vzpomínek na vlastní chatařské zážitky vysvětluje motivaci a pojetí knihy:

Architektura za branou každodennosti — to jsou chaty a chalupy, které jsme vybrali, protože je považujeme za krásné a inspirativní. Chceme vám z mnoha úhlů pohledu ukázat, jaké podoby má současné chataření a chalupaření, když se k němu dostane architekt. A podobně jako u našich předchozích knih — Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení a Sauna: průvodce horkými interiéry — jsme se nespokojili pouze s výčtem zajímavých objektů, ale hledali jsme i zajímavé lidi, které téma chataření a chalupaření spojuje. Oslovili jsme nejen architekty, ale i turistu, skauta, majitelku chalupy, a dokonce řezníka. Ano, na chatě se opékají buřty, a tak v této knize nemůže chybět exkurz do historie špekáčků. Nebo do historie nohejbalu, jednoho z mála sportů, který jsme my Češi dali světu. (Str. 14)

Následuje velmi čtivá studie Cesta do historie českých chat a chalup od Petry Schindler-Wisten. Není divu, autorka se tématem dlouhodobě zabývá (vizte O chalupách a lidech). Což platí i o Daně Fialové, autorce třetího příspěvku Proměny chataření a chalupaření v Česku: Transformace, komercionalizace, internacionalizace.

následovanou jednou až dvěma dvoustránkami menších fotek:

A také souhrnem údajů – kde chata leží, kdo je autorem, jaké jsou použité materiály, kdy byla realizace, jaká je zastavěná, užitná i plocha celého pozemku.

Čtvrtou část tvoří Rozhovory. Jak zaznělo v citaci, jsou pestré, je tam i kuchař, čestný předseda Klubu českých turistů, nohejbalista nebo řezník. Ale především patero architektů.

A na Závěr jednak výzva Ivana Boroše Pořiďte si chalupu. A spolupracujte s architekty., jednak dvoustránka Bydlení na chatě o legislativních okolnostech jmenovaného (velmi praktické).

Kniha se mi líbila, byla radost to prohlížet, přesto nemůžu pominout některé nejasnosti a detaily.

• Že je to kniha především architektonická, spíš než multioborová, jsem zmínil hned v úvodu. Vlastně je to škoda, obě úvodní studie i fotky majitelů chat mě bavily hodně a přivítal bych, kdyby byly delší.
• Úplně zanikalo, kdo to vlastně sestavil. Radek Váňa mluví v úvodu o dalších „našich“ knihách, takže asi on (hádanku vyřešila závěrečná tiráž, která uvádí editory Radka Váňu, Julii Zákosteleckou a Kamilu Zemanovou). Proč dostal závěrečné slovo Ivan Boroš z architektonického studia edit!, to netuším.
• Rozhovory byly hodně různé a pestré, ale:
  • architekti mi nakonec splývají,
  • Klub českých turistů s chatami nesouvisí,
  • nohejbal souvisí s historickými chatami, ne s těmi současnými, kterých je kniha plná,
  • proč je tam povídání s řezníkem, jsem sice moc nechápal (no dobře, ty buřty, které se ještě občas opékají), zato mě rozhovor bavil nejvíc.

Nejdůležitější a největší část knihy jsou ony chaty – a jsou jako z katalogu. Nad těmi vypulírovanými fotkami si vždycky představuju, jak to pak vypadá ve skutečnosti, při běžném užívání. Podstatný je ovšem i samotný výběr realizací. Všechno jsou to úžasné ukázky architektonické invence, originálních řešení, modernismu maskovaného i nemaskovaného. Obří výkladní skříně. Úplně chybí chaty obyčejné – takové už se nestaví?

Knihu každopádně doporučuji, je to krásná kolekce toho, jak se dnes mohou stavět nové reprezentativní objekty. A tak je ji třeba chápat.

(Já se teď pro porovnání vrátím k Cabin Porn – Chaty na konci světa)

Odkazy:

• Chaty v Databázi knih

AUTORŮ, Kolektiv. České chaty: architektura za branou každodennosti. Praha: Idealab, 2024. ISBN 978-80-908740-7-7.