Markéta Forró: Případ mrtvého čaroděje (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Případ mrtvého čaroděje Mizerná Lhota je zapadlá vesnička, poslední výspa civilizace. Jen pár chalup, kovárna, hospoda – a i ta se uživí nejspíš jen díky tomu, že tudy procházejí skupinky dobrodruhů mířící do divočiny. Tentokrát je ale návštěva jinačí – přijíždí velký (a jaksepatří namyšlený) čaroděj. Od prvního okamžiku je nepříjemný každému, s kým se potká, ale zdá se, že tu něco (nebo někoho?) hledá.

„Vida, to je příjemné překvapení. Jistě za ním zajdu. Možná je to dokonce ta pravá osoba, která mi pomůže s mým malým problémem. Nejsem tu náhodou, jak vás už určitě napadlo. Hledám jistou… věcičku.“

Způsob, jakým vyslovil poslední slovo, vyslal Malvíně do páteře ledovou vlnu a na holých pažích jí vyvstala husí kůže.

„Tím vás ale nebudu zatěžovat, má dobrá hostinská. Koneckonců, tady ji jen sotva najdu, že?“

Smích, který se mu vydral z hrdla, měl možná znít chlácholivě, vyvolal však přesně opačný dojem. Malvína pod pultem pomalu znovu zatápala rukou k palici.

Hned druhý den ráno je však nalezený mrtvý v řece. Co s tím? Pátrání se ujímá místní ranhojič a majitel krámku s kouzelnými a léčitelskými svitky Efernas, zvaný Ef, spolu s bratrem Bellasem, který je tu učitelem a zároveň neoficiálním bardem. Oba dva jsou barbaři, což se dost vymyká běžným zvyklostem ve fantasy světech. Barbaři mají být hrubá síla, ne intelektuálové… Čaroděj se pochopitelně také divil:

„Nemějte mi za zlé, že se tak vyptávám, ale barbarský učenec a léčitel, a dokonce učitel, to je skutečně velmi vzácná kombinace.“

„Víte, naše matka byla velice vzdělaná žena. Narodila se v barbarském kmeni, ale vychovali ji potulní učitelé, kteří ji přijali za vlastní. Když pak odešla a vdala se za našeho otce, postarala se o to, aby se nám s bratrem dostalo nejlepšího vzdělání. Jinými slovy, vyučovala nás sama,“ usmál se Ef.

„Myslím, že jsme s bratrem nejvzdělanější barbaři, kteří kdy chodili po téhle zemi. Ale otec nás rozhodně nezanedbával ani po tělesné stránce. Však to znáte, rozlousknout lidskou lebku mezi stehny, holýma rukama strhnout býka a poprat se s trolem, takové to běžné kočkování.“

Ef konečně odložil herbář, propletl prsty a prokřupal si je. Čaroděj ho fascinovaně pozoroval a jeho bledý obličej mezitím dostal mírně růžový nádech.

„Když matka zemřela, otec už bohužel našemu akademickému vzdělání nepřikládal takovou váhu. A protože ostatní v kmeni úplně nesdíleli Bellasovo nadšení pro umění, poezii a hudbu a otec byl zásadně proti tomu, aby se stal bardem, nakonec jsme se sebrali a odešli. A tak jsme tady.“

Jenže teď už čaroděje nic netrápí, na rozdíl od našich bratrů. Jejich amatérské pátrání začíná rozhovory s jednotlivými obyvateli vesničky, pokaždé se něco dozví, ale mozaika se skládá pomalu a skoro nikdo neříká úplnou pravdu…

Tohle bylo opravdu mimořádně příjemné čtení, po všech stránkách.

Detektivní pátrání ve fantasy světě je docela originální; vystavěné je pěkně, pokaždé se spolu s bratry chytáte nějaké stopy a opakovaně zjišťujete, že byla slepá. Závěrečné vysvětlení, kdy všechny dílky zaklapnou, je navíc s příslibem dobrých konců.

Za pochvalu stojí vykreslené prostředí a postavy, vesnička je malebná, obyvatelé velmi uvěřitelní, od staré bylinkářky, která už nemá zapotřebí cokoliv předstírat, přes starého ochlastu Fuňouse až po věčně se škádlící děti. Jako byste je viděli před sebou. Všichni také mají nějakou minulost, často neradostnou a plnou trápení, jejichž střípky se dozvídáme – a díky tomu postavy získávají na plastičnosti.

Výborná jsou jména – bylinkářka Jestle, hostinská Malvína nebo hobiti Opuch a Smilka a jejich děti Zarud a Toulitka, to všechno ladí s jejich rolí.

A také jazyk, popisy jsou bohaté a hravé, je tu humor i ironie, zkrátka, tohle čtení jsem si vážně užil a už se těším na druhý případ.

Odkazy:

FORRÓ, Markéta. Případ mrtvého čaroděje. Praha: Gnóm! – Jakub Němeček, 2025. ISBN 978-80-88299-49-3.

Markéta Forró: Případ mrtvého čaroděje

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv