Endre Ady pocházel ze zchudlého šlechtického rodu. Studoval práva, velmi brzy se ale od advokátní a právnické kariéry odklonil a začal pracovat jako novinář. A také si uvědomoval situaci maďarského lidu se všemi třídními rozpory, volal po revoluci.

Mně stejně zní v uchu, ať slyším
supět rozkoš — bolest syknout,
zvonit zlato či krev stříknout.

Já vím a tvrdím, že to je Všechno.
Jinak nic nestojí za to:
jen krev a zlato, krev a zlato!

Pomine všechno: kdejaká sláva,
i jmění, hodnosti a zpěv.
Dál žít bude jen zlato a krev!

Národy zhynou a nové vstanou;
věčnost získá smělý jen za to,
že se mnou zvolá: krev a zlato!
(Krev a zlato, str. 22)

V té době už psal verše a jeho postoje se do nich samozřejmě promítaly. Básně byly ale změnou i po formální stránce – maďarští básníci v té době pořád ještě navazovali na tradice 19. století, lidovou poezii Sándora Petőfiho. Endre Ady vytvořil vlastní styl, byl ovlivněn symbolismem,

Noční sen Budapešti vám nesu!
Mé smutné město v třpytu a plesu!
Znavené ruce mé tápou stínem,
přicházím s cikány, ženami, vínem,
noční sen Budapešti vám nesu.

Já, mámivý, kusý večer, padám
na Budapešť, a jen ji si žádám,
všude jinde mi zatrpkne víno,
jen zde se sladké rozkoše řinou,
když mámivý kusý večer padá.
(..., Budapešť v noci, str. 31)

Také Verlainem a Baudelairem.

(...)
Miluji choré, stonavé růže,
toužící ženy v čase, kdy vadnou,
tu podzimních dnů skvostnou záři,
teskně chladnou.

Miluji smutných hodin svůdných
varovné, děsivé odbíjení —
veliké posvátné Smrti
zpodobení.
(..., Příbuzný smrti, str. 14)

Milostná lyrika, buřičské a revoluční výzvy, vlastenectví. Smíření, mysticismus a víra.

(...)
Hle, k vrcholu jsem došel právě
a z duše ztratil vše, co snilo
v ní bláhově a usměvavě. 

Pohoda hodin zašla, není,
a na nic už se nepodívám
s radostí ani v roztrpčení. 

K naději nemusím už chvátat,
děravou duši jako plachtu
nemusím zas a zase látat. 
(..., Radost neradosti, str. 72)

Z básní je jeho mimořádnost poznat.

Přicházím, Pane, z hrozné války,
je konec, po všem veta:
usmiř mne s Tebou, smiř mne se mnou,
neboť Ty jsi mír světa!
(..., Modlitba po válce, str. 65)

Kniha je průřez celou tvorbou v překladech Kamila Bednáře a Ladislava Hradského, zahrnuje i ukázky prózy. Trochu chybí nějaký medailonek nebo doslov a také určení z jakého roku a jaké sbírky jednotlivé básně pocházejí. Ale na dojem z poezie to vliv nemá.

Odkazy:

• Srdce snad všemohoucí v ČBDB
• Srdce snad všemohoucí v Databázi knih
• Endre Ady ve Wikipedii

ADY, Endre. Srdce snad všemohoucí. Praha: Jiří Buchal - BB art, 2003. ISBN 80-7341-006-0.