Další háčky spočívají v obvyklých postupech při diagnostice. Laboratorně se dá změřit téměř vše, ale začíná se hladinami TSH a případně T3/4, protilátky až v dalším sledu a zjištění hladiny reverzního T3 se u nás nedělá vůbec. Referenční meze normálních hladin jsou možná příliš široké, takže slabá hypofunkce nebo hyperfunkce se ještě považuje za normální. A tak dále.

Autorka tohle všechno podrobně popisuje a vysvětluje, kde všude se co může pokazit. Jaké testy je třeba vyžádat, co máte chtít po svém lékaři a jaké hodnoty testů by měly být optimální. Uvádí příklady z praxe, jaké existují léky a jak fungují.

Od čtvrté části pak popisuje svůj systém pro ozdravení štítné žlázy, nazvaný The Myers Way. V principu se soustředí na čtyři oblasti (názvy kapitol):

• Co dokáže jídlo – chybějící doplňky, propustné střevo, lepek, mléčné výrobky a vliv na autiomunitu
• Zkrocení toxinů – a jejich vliv na všechno, kupříkladu látky podobné jodu a jejich vstup do procesů
• Spojitost s infekcemi – mohou vést k zánětům ve štítné žláze
• Jak vyřešit stres – stresové reakce posouvají rovnováhu a metabolismus tlumí

Pátou část knihy tvoří podrobný program včetně 28 denního rozpisu (na každý den činnosti, léky, doplňky i jídla), postupy pro další fungování po prvním měsíci a podrobné recepty na navrhovaná jídla. To je užitečné, protože program vylučuje lepek i mléčné výrobky a recepty tomu vyhovují.

Sice je tu kolovrátkový americký způsob, kdy každý příklad končí nasazením „The Myers Way“ metody a úspěchem, ale lékařská východiska jsou znát a užitečných informací je hromada. Konvenční medicína asi bude pochybovat o paušální nutnosti vysazení lepku a mléčných výrobků a všudypřítomných toxinech, pokud ale něco z toho může (aspoň u někoho) předejít nevratným změnám, trvalému braní prášků nebo operativním zásahům, určitě to stojí za pokus.

Odkazy: