Určitě jste už také někdy našli napěněný plivanec v trávě:

nebo na jahodě:

Mně se ovšem povedlo nachytat viníka při činu. A není to člověk ani vzteklá liška:

Ale tenhle nenápadný brouček z rodu křísů – pěnodějka. Respektive její larva, dospělci pěnu netvoří.

(Která konkrétně, to nepoznám ani nevygooglím, ale nejspíš obecná nebo olšová, ty jsou nejrozšířenější.)

Z hostitelských rostlin saje šťávy a protože tím zároveň narušuje jejich strukturu, vede to k deformacím a narušení růstu. Z tohoto pohledu je to vlastně škůdce. Pro mě je ale zajímavá ta pěna – jak ji dělá? A proč? To mi prozradili na webu Natura bohemcia, odkud cituji:

Nymfy, na rozdíl od dospělců, sají na ostružiníku, krabilici, pryskyřníku, bodlácích a jiných bylinách. Při tom jsou ukryty v pěnovém hnízdě, které si vytvářejí z vlastních výměšků. Nymfa produkuje během sání rostlinných šťáv množství tekutých výkalů, které mísí s voskovým sekretem a vhání do nich vzduch. Tak vzniká pěna připomínající plivanec, která nymfy chrání před predátory i před vyschnutím. (zdroj)

A k tomu vhánění vzduchu doplňují na BioLib:

Pěnu vytvářejí vylučováním mýdlovitého sekretu břišním kanálkem stahováním zadečku. (zdroj)

Použité zdroje:

• Pěnodějka obecná ve Wikipedii
• Aphrophora alni – pěnodějka olšová v Natura Bohemica
• Pěnodějka obecná v Biolib.cz

(podhůří Železných hor, červen 2022)