Na stavbě a údržbě Suezského průplavu se podílejí polský inženýr Tarkowski a Angličan Rawlison. Oba jsou vdovci a starají se o své děti, čtrnáctiletého Staše a osmiletou Nelu.

Situace v severní Africe je ovšem dramatická. Egypt je součástí Turecka, i když reálně jej ovládají Angličané a chtěli by své panství protáhnout na jih, do Súdánu. V něm ale propuklo povstání pod vedením Mahdího. Ten se prohlásil prorokem a jeho válka, ačkoliv jde o osvobození, je zároveň náboženská. Se svou armádou zaútočil na Chartúm, bráněný guvernérem Gordonem a oblehl jej.

Zdá se to být daleko, tisíce kilometrů, jenže aktéři, kterých se konflikt nějak dotýká, jsou všude kolem. Kupříkladu rodina Smajna, který je Mahdího vzdálený příbuzný, odešel za ním vyjednávat o výměně bílých zajatců a podle všeho zběhl, je Angličany zadržena v Káhiře. Jeho manželka prosí inženýry o přímluvu, děti se jí zastávají… a možná už tehdy se v hlavách Mahdího zastánců začíná rodit plán. Unesou děti těchto vysoce postavených odborníků a pak je za Smajnovu rodinu vymění.

Příležitost se brzy naskytne, oba otcové odjíždějí na inspekci jiných vodních děl a když jsou v dosahu, vypravují se děti se starou chůvou za nimi. Když opět přijede věrný sluha Chamis se vzkazem, že je otcové očekávají, není to nijak divné – tedy až na to, že se mají setkat v jiném směru než kam se otcové vypravili. Ale plány se přece můžou změnit, a Chamis takto přijížděl už několikrát…

• Například tím, jak moc to zpočátku nevychází – ať vymyslí Staš cokoliv, vždycky to nějak selže, přijdou mu na to, přižene se pes, objeví se povstalci, nebo hloupě trvá na své víře. To bylo až frustrující. Naopak druhá půlka, to je podvakrát záchrana spadlá z nebe, na poslední chvíli.
• Nebo celé to politické pozadí, povstání, to jsem tenkrát snad ani nezaregistroval, přitom je to hodně důležité. Muselo to být obrovské – a kolik o tom dnes víme? (No, já teď tedy už dost, díky stránce Mahdího povstání ve Wikipedii)
• Precizní faktografie, žádné věcné chyby (jako u Verna), naopak. A ve slovníčku na konci knihy i latinské názvy zmiňovaných rostlin nebo zvířat.
• Ty ohromné vzdálenosti – teprve při tak podrobném popisu nekonečných dní a útrap mi docházelo, jakým územím prošli, kolik tisíc kilometrů.

V doslovu se píše, že Sinkiewicz v době, kdy se rozhodl napsat dobrodružnou knihu pro mládež, byl už světoznámý literát a držitel Nobelovy ceny – a jeho zručnost je znát. Stylem, uvěřitelnou výstavbou zápletky, popisností, napětím i čtivostí to dokazuje na každé stránce. Není divu, že kniha dokáže oslovit dodnes.

Odkazy:

• Pouští a pralesem v ČBDB
• Pouští a pralesem v Databázi knih
• Pouští a pralesem ve Wikipedii

SINKIEWICZ, Henryk. Pouští a pralesem. Praha: Albatros, 1988. 13-768-88.