Proložené je to komikou situační – kupříkladu když si návštěvníci stěžovali, že papuče jsou oslintané a nechutné (otec rodiny je totiž používal při aportování), začali hledat náhradu. Nejprve zkusili atrapy granátů, které na zámku zůstaly z doby SS, posléze pak staré boty ze sbírky Komtesy Poly.

Mimochodem – pekelný stroj obnažil granáty a boty komtesy Poly, které otec rozházel po parku. Hned ráno nám jeden pán přiběhl oznámit, že se v zámecké zahradě povalují ruční granáty, a chtěl, abychom zavolali pyrotechnika.

Kromě granátů ho vyděsily i rozsekané části bot, takže se domníval, že už někdo vybuchl.

Když mu otec vysvětlil, že se jedná o gumové atrapy, s nimiž učil aportovat psy, chtěl pán vědět, jestli Olina s Laďou necvičíme pro Hamas, jelikož o aportování granátů slyší poprvé.

Celé dopoledne jsme pak chodili po parku s košíky a sbírali granáty a kusy bot. Josef to nazval ruským houbařením. (Str. 40)

Nejvíc se mi líbily kapitoly komponované jako Mariiny dopisy Maxovi – mají výborný styl, jsou vstřícné, s nadhledem a lakonicky vtipné. A nejzábavnější postava je nepochybně Deniska:

Deniska – Bendova dcera z prvního manželství; anorektička a bývalá narkomanka; otec Benda platí hraběti Kostkovi apanáž za její internaci na Kostce, kde vystupuje jako guvernantka; její slovník zahrnuje víceméně dvě slova: „super“ a „psycho“. (Str. 115, Slovníček pro ty, kteří ještě nečetli Poslední aristokratku, nebo ji četli, ale už si z ní nic nepamatují)

Slovníček je mimochodem výborný nápad, pro osvěžení postav mi přišel vhod.

Závěr je shodný s prvním dílem – nenáročné letní čtení.

Odkazy: