Když jsem byl přivolán k hromádce slizu na pařezu, bylo mi jasné, že to není jen tak. Pečlivě jsem ho nafotil, ale vylovit z paměti, oč se jedná, se mi nepodařilo. To až doma s internetem; hlenky jsme ve škole prošli opravdu rychle.

A přitom jsou to tak zvláštní organizmy! Dlouhou dobu byly řazené k houbám, protože také tvoří plodnice, ale podrobné prostudování ukázalo, že je to jen jedna fáze jejich života. V té druhé jsou tvořeny buňkami, které loví a pohlcují bakterie a kvasinky. Mohou mít bičíky (myxomonáda) nebo podobu améby (myxaméba), nebo mezi nimi dokonce přecházet. Zajímavé to začne být, když vytvoří plazmodium:

Ty se mohou dělit i splývat do těsných shluků chovajících se jako jeden organismus (pseudoplasmodií) nebo mnohojaderných slizovitých útvarů (plasmodií), také schopných améboidního pohybu. Z nich se za určitých podmínek vytvoří fruktifikační útvar (sorokarp nebo sporokarp) v podobě plodniček různých typů se sporami. Spory se pak uvolňují a v příznivých podmínkách životní cyklus pokračuje stadiem jednojaderných prvoků. (zdroj)

Takže ta hromádka slizu je plazmodium a celá se může pohybovat.

Hypothalus neboli slizovitý povlak, ze kterého pak vyroste sporokarp se sporami, se vytváří na spodní straně plazmodia na substrátu (zdroj). Počítám, že to jsou ty černé stopy na pařezu.

A že by ty bílé tečky byly plodničky? To už se mi vygooglit nepodařilo, ale jestli je tam ještě nejdu, vezmu je pod mikroskop.

P. S.
Možná to není přímo hřívovka, přece jen ty dostupné fotky se od mého nálezu liší – pokud ji někdo umíte určit lépe, budu rád.

Odkazy:

• Jaký je životní cyklus hlenek?
• Znáte hlenky (Amoebozoa)? Organismy na rozhraní rostlinné a živočišné říše
• Hřívovka černá (Houbaření – Atlas hub)
• Plazmodium (Wikipedie)