Aneb pár momentek z procházky přírodou, kdy se všechen sníh pod prvními paprsky vytrácí.
Voda uhání nejkratší cestou do trávy, po pramíncích do pole a honem k lesu.
Z pohledu na zrušený rybník, zarostlý náletem a protkaný meandry je mi vždycky trochu smutno. Kolik vody by býval v krajině udržel a jak by lesu prospěl…
O kousek níže už je to zase veselejší pohled.
Zpěněná voda skáče po kamenech.
Spouští se z kopce.
Až se konečně rozplyne v řece.
(19. 2. 2020, řeka Doubrava)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.