Na začátku byla báseň od Julie Blackangel.
(Julii najdete na Twitteru, delší básně dává na svůj blog Říkání, a možná jste tu zachytili i její knihu Příběhy).
Mám svolení s přetisknutím, takže si báseň pozorně přečtěte:
Někdy dvě skleněnky v dlani
znamenají loučení
některé věci nejsou k mání
některé věci člověk nezmění
a ať se jak chceš bráníš
zbydou jen dvě skleněnky v dlani
(zdroj)
Nádhera, že?
Zapůsobila na mě tak, že jsem své pocity vepsal do kratičké básně Sklenky.
Jako odpověď.
Příliš často skleněnky
Ze zoufalství Ze smutku
Vyměníme za sklenky
22. 10. 2019
A s odstupem skoro roku jsem přidal ještě fotku:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.