Už na první pohled působivá, v koženkové vazbě se stříbrným vyraženým písmem, je kniha o vlivu okultismu na literaturu 18. až 20. století.
Okultismus se obtížně definuje; jsou to věci skryté, esoterické, tajemné, převážně nevědecké, v každém případě se jimi ale zabývá spousta lidí, umělce nevyjímaje.
Je pochopitelné, že praktické výhody vědeckého pohledu tna svět tyto subtilnější momenty zastiňovaly. Přesto zde byla vnímavá menšina, které se jimi i nadále zabývala a která hledala pro svůj vzdor podporu. Mám za to, že právě v této době vznikl „okultismus“. V něm osvícenci a první romantici, kteří zpochybňovali nové paradigma, nacházeli souhrn odmítnutého vědění, paralelní dějiny a alternativní příběh lidské existence, která se odvíjel souběžně se stále úspěšnějším vědeckým poheldem. Jelikož se zabýval především vnitřními, duchovními věcmi, této vnímavé menšině, kterou tvořili především výtvarníci, básníci a spisovatelé, se velice hodil. Ve svém boji proti hrozbě, že na lidskou zkušenost bude nahlíženo výhradně ze scientistického pohledu, básníci, výtvarníci a spisovatelé během několika posledních staletí často nacházeli významnou pomoc u zvláštního, a přece podivuhodně krásného souboru odmítnutého okultního vědění. (Str. 13)
Takových spisovatelů nebylo málo a také se v různých dobách věnovali jinému esoterismu, proto je první výkladová část rozdělená podle období:
Lachman prochází jednoho po druhém a na několika stránkách mluví o jeho životě, inspiraci i díle. Kromě hlavních autorů jsou zmíněny i další postavy, které měly vliv (například Rudolf Steiner nebo Gurdžijev), text tak poskytuje poměrně ucelený obrázek.
A také spoustu zajímavostí:
Může-li si nějaká kniha činit nárok na to, že je biblí dekadence, je to jedině Huysmanův román A Rebours (česky: Naruby). (… )
V „krásných Thébách“ ve Fontenay-aux-Roses de Esseintes, neurastenický, přecitlivělý, slabý a světem unavený estét, zahání nudnou realitu každodenního života a buduje si svůj vesmír podle svého více než vytříbeného vkusu. Drahokamy posázená želva, smyslné parfémy, exotické rostliny, „likérové varhany“, na kterých předvádí ústní koncerty, spisy latinských dekadentních autorů, (… )
Většina čtenářů též ví, že ona je tou nechvalně proslulou „knihou ve žluté vazbě“, která poslala Doriana Graye na jeho vytříbenou cestu do záhuby. (Str. 110)
Druhá část je čítanka s vybranými texty, asi 90 stránek ukázek z Eckarthausena, Blavatské, Saint-Martina, Crowleyhy, Novalise aj. Poprvé jsem si tak přečetl něco od Blavatské (ne že by to za to stálo).
Kniha je vynikající startovní bod, pokud byste si chtěli dostudovat okultismem ovlivněné knihy a autory. Velká část jich sice byla dost bizarní a jejich díla už dnes nezapůsobí (a kolikrát nezapůsobila ani ve své době), ale zájemce o okultismus je určitě ocení. A čítanka textů je báječný nápad!
Snad jediná poznámka – je tu velké množství anglických, francouzských a ruských autorů a směrů, ale možná by si překlad zasloužil doplňkovou kapitolu s alespoň výčtem českých autorů. Také jich pár máme (Ladislav Klíma, Eduard Tomáš s mystickými povídkami apod.)
Odkazy:
nakladatelství Volvox Globator, Praha 2006, ISBN 80-7207-608-6, cena 269 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.