Před asi dvaceti lety jsme s přítelem, mentorem a psychonautickým průvodcem de Georgem během svých disputací rozvíjeli myšlenku o informaci jako nedílné součásti vesmíru, jako samostatné entitě (když to může být energie, proč ne informace?). Zvažovali jsme její podíl při přeměnách hmoty a energie, přidávali jsme i symetricky nové přechody.
Před asi patnácti lety jsem si koupil knihu Toma Stoniera – a veškeré naše teorie jsem mohl směle zahodit. Stonier pojal – na rozdíl od informatiky – informaci jako nezávislou realitu a vybudoval základy informační fyziky.
Tato kniha představuje první krok směrem k rozvoji obecné teorie informace. Její hlavní myšlenkou je, že informace není pouze výplodem lidské mysli, myšlenkovou konstrukcí, která nám pomáhá rozumět světu, v němž žijeme, ale že je spíše vlastností vesmíru tak reálnou, jako jsou reálné hmota a energie. (Str. 102)
Informace přítomná v systému úzce souvisí s uspořádáním prvků, s jeho organizací, a pochopitelně souvisí i s entropií.
Z důvodů diskutovaných v předchozích kapitolách se fyzikální informace vztahuje k řádu, a jak ukázal Schrödinger, řád je inverzní funkcí Boltzmannovy termodynamické pravděpodobnostní funkce. Změny entropie fyzikálního sysému pak odrážejí změny informačního obsahu tohoto systému. Avšak ve vztahu vystupuje záporný exponent. (Str. 57)
Ale na rozdíl od klasického pojetí entropie, z informační fyziky vyplývá i možnost růstu entropie při 0 K.
Pokud přijmeme předpoklad, že entropie je měřítkem organizace a že vztah je inverzní, potom při 0 K nic nebrání nějakému systému v tom, aby se stal ještě organizovanějším přidáním další informace. Přesto, že je nemožné odejmout další teplo systému, který má 0 K a tím snížit jeho entropii odebráním tepla (až do záporných hodnot), neexistuje žádný teoretický důvod k tomu, proč bychom nemohli dále snižovat entropii přidáváním informace. (Str. 59)
Informace je pak nedílnou a nevyslovenou součástí každého procesu i rovnic, popisujících fyzikální zákony. Třeba jakékoliv vektory – směr je informace, popisující vztah k osám prostoru, není to ani energie, ani hmota. Změny v poloze, času, organizace při tání nebo tuhnutí hmoty. I konstanty v rovnicích odrážejí určité organizační vlastnosti, struktury.
Zavedení informace jako základního činitele v analýze fyzikálních jevů vytváří obrovské množství možností pro nové interpretace existujících pozorování a teorií. Množství v současnosti uznávaných domněnek bude nutno upravit a v některých případech i zavrhnout. Informace má fyzikální podstatu. Informace je vzájemně převoditelná s energií. Potenciální energie je formou informace. Entropie je inverzní funkcí informace a při stanovení informačního obsahu systému může nabývat záporných hodnot (proto zřejmě porušuje třetí zákon termodynamiky). Coulomb představuje jednotku informace, zatímco ampér představuje jednotku informace za pohybu, při kterém mění organizaci vesmíru. (Str. 109)
Co k tomu dodat? Před lety to pro mě bylo třaskavé čtení, a ani teď neztratilo nic na působivosti. Kam moje znalosti a schopnosti sahají, nenacházím problém, text nepůsobí jako blábol (ostatně Stonier byl profesor, titul PhD získal na Yale, působil na několika univerzitách). Tohle by mohl být posun paradigmatu a vnímání celé fyziky. Jen nevím jak to zjistit… Každopádně pokud vás fyzika zajímá, určitě tento originální pohled zkuste.
Odkazy:
nakladatelství BEN - technická literatura, Praha 2002, ISBN 80-7300-050-4, cena 199 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.