Klára Brotánková, Aleš Brotánek: Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech (Wuwejův zápisník)

obálka Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech V minulé knize (Mojmír Hudec a kolektiv: Pasivní domy z přírodních materiálů) jsem se dozvěděl o stavbě a konstrukcích pasivních domů, zajímaly mě ale reálné zkušenosti. K tomu je tato publikace přímo určená – prochází chronologicky portfolio Aleše Brotánka, který se na pasivní domy specializuje.

Po úvodních kapitolách (o smyslu a nutnosti pasivního stavění, počátek a vývoj konceptu pasivního domu a proces navrhování a realizace pohledem a slovem architekta) ukazuje třináct projektů. Od prvního nízkoenergetického domu z roku 1994 až po rok návrhu 2008.

Každá kapitola má úvodní stránku s pohledem na dům a přehledem základních údajů (rok návrhu, období realizace, místo, obyvatelé, autor návrhu, blower-door test, měrná potřeba tepla na vytápění apod.). Následuje popis skladby vytápěné části, spolu s koeficientem prostupnosti tepla (stěna, střecha, podlaha), popsaný půdorys a stručný komentář domu. Pokračuje rozhovor s majitelem, kapitolu pak uzavírá zhodnocení projektu architektem. Ten byl myslím nejcennější, protože autor dokázal zpětně objektivně zhodnotit překážky, prostředky a vysvětlit okolnosti věcí, kterých se majitelé dotkli v rozhovoru předcházejícím.

Motivaci ke stavění nízkoenergetických domů, kterou majitelé popisovali jako ohled na životní prostředí, jsme našli u několika prvních investorů. Postupně ale převládal důraz na hygienu vnitřního prostředí, ekonomickou stránku provozu, komfort obývání a obecně zodpovědný přístup k životu, k němuž patří i určité úsilí omezit plýtvání. (Str. 48)

Samozřejmě nechybí bohatá fotodokumentace:

Většina návrhů jsou na první pohled krásné domy, a z některých jsem byl unešený – přímo vybízejí k nastěhování a spočinutí v harmonii.

A co dalšího je jasně patrné?

každá stavba je kompromis mezi možnostmi pozemku, nařízeními stavebního úřadu (např. sedlová střecha), přáními a potřebami zákazníka. Architekt tohle všechno musí sladit dohromady a často je to velmi obtížně řešitelný hlavolam.
vývoj v použitých technologiích – zmenšování konstrukcí vzduchotechniky, takže už se vedje i do podhledů, upouštění od podlahové vzduchotechniky, získání důvěry v izolaci foukanou celulózou, nástup hliněných omítek
extrémní důležitost přesného provedení všech navržených konstrukcí – i maličkost dokáže fungování celého domu naprosto zničit
totální prohnilost stavebnictví (ne že bych to nevěděl) – i firmy, které se snažily, nedokázaly postupy dodržovat, polovina lidí to buď dodělávala sama, nebo fungovala jako stavební dozor se stavbyvedoucím dohromady… zkušenosti jsou až strašidelné.

Kniha má snad jedinou nevýhodu – končí rokem vydání, tj. 2012, přičemž vzhledem k době trvání stavby jde o návrhy z období kolem roku 2008. Chybí tedy deset let rozvoje a za tu dobu se mohla odehrát spousta změn a novinek. Nic to ovšem nemění na jejím přínosu; pokud vás pasivní domy zajímají, určitě si ji pořiďte. A novinky si můžete dočíst na webu ateliéru.

Odkazy:

nakladatelství Grada Publishing, Praha 2012, ISBN 978-80-247-3969-4, cena 399 Kč (ve slevě polovic)

Klára Brotánková, Aleš Brotánek: Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv