Wuwejův zápisník

Lars Simon: Losí hovno

10.06.2018 22:52, Wu | knihy | komentáře -

obálka Losí hovnoProvokativní název i groteskní obálka předznamenávají pojetí celé knihy. Je opravdu taková, jak vypadá – jednoduchá, nenáročná, prvoplánovitá. Ale je také vtipná a zábavná!

Hlavní hrdina Torsten, jehož život se usadil v rutině plné partnerského respektu:

‚Ty, Tanjo, já napíšu knihu,‘ vyhrkl jsem.
‚Co, prosím? Cože?‘ zaznělo. Dívala se na mě, jako kdybych jí právě oznámil, že chci brzy absolvovat operaci kvůli změně pohlaví.
‚A proč ne? Každopádně už mám námět pro velmi rozsáhlou cílovou skupinu čtenářů.‘
‚A sice?‘
‚Bude to kniha pro chlapy procházející krizí středního věku. Nebudu rozdávat rady. Všechno obalím vtipným vyprávěním. Něco jako vzdělávací román.‘
Stvrdil jsem svá slova pokýváním hlavy.
Tanja se zvedla a postavila svůj hrneček na kuchyňskou linku.
‚Nepřipadalo by ti smysluplnější nějakou knihu spíš přečíst, než ji napsat?‘
Respekt je pro vztah důležitý. Velmi důležitý.
“ (Str. 5)

se jednoho dne dozví, že po pratetě Lillemor zdědil ve Švédsku (sám žije v Německu) statek, lesy a hospodářské budovy v hodnotě asi čtvrt milionu eur. Protože to pěkně zapadá do jeho záměru stát se slavným spisovatelem, statečně ignoruje varování svého otce o zatuchlé díře plné vypatlaných debilů, v práci dá výpověď, koupí starý mikrobus a vyrazí směr Švédsko. Po strastiplné cestě konečně stanul nad jezerem Gödselsjö (volně přeloženo jako Hnojné jezero).

Ohnivě rudé sluneční paprsky se draly skrz mraky a mírně zvlněná hladina jezera vypadala jako přivedená k varu. Na horizontu táhli s kříkem jeřábi. Do vozu proudil otevřenými okny teplý vzduch provoněný květy borůvek. Zvlhly mi oči. Vyplatilo se to. Tady budu trávit veškerý čas. Nebo sem přinejmenším budu velmi často jezdit. V tomto místuě klidu a návratů budu psát své knihy (už jsem se totiž rozhodl, že jich napíšu několik). Tady, na kousku země, který se nemůže více podobat ráji, kde jsou lidé součástí přírody, kde přátelství a vřelost mají svá skutečná místa v srdcích a nejsou pouhou manýrou, tak tady toužím být. Rozechvěle jsem se nadýchl.“ (Str. 68)

Romantika… až do prvního setkání s místními vřelými dušemi.

Hned bylo jasné, kdo to je.
Je to ten Bengt Larsson, před kterým mě nejdřív důrazně varoval Ragnar a posléze Sten Olsson i jeho manželka. Každopádně mě Ragnar varoval i před Stenem, a Sten před Ragnarem a Nilsem, kterého jsem z celé čtveřice ještě osobně neznal. Abych si v hlavě dokázal všechno srovnat do symetrického mustru, chtělo to ještě, aby mě varoval Bengt před Ragnarem, Stenem a eventuálně Nilsem.
“ (Str. 106)

Aby toho nebylo málo, statek obývá pološílený stařík a Torsten jaksi ztratil všechny důkazy, že je dědic, zkrátka všechno se komplikuje víc a víc. Celá kniha je praštěná, ale několikrát jsem se musel smát nahlas, a po většinu času usmívat, takže hledáte-li odreagování, klidně ji zkuste. Podobnost se Stoletým staříkem není náhodná, byť jeho komplexnosti samozřejmě nedosahuje.

Odkazy:

nakladatelství Jan Vašut, Praha 2015, ISBN 978-80-7236-977-5, cena 79 Kč (Levné knihy)

12345
1528663920000

Informace

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online