„‚Ano, a tohle všechno v tom lampionu, Viktorko, bylo, viď?‘ Viktorka kýve hlavou a opět slzí. ‚A to máš pravdu, že už takový stejný lampion nevyrobíš, a rozumím ti, že tě to hodně mrzí. Jestli chceš, tak pojď ke mně a všechno to tady u mě vybreč.‘ Choulí hlavu na moji hruď a pláče. ‚Až to všechno vybrečíš, tak ti řeknu, jak moc bys mi tím rozbitým lampionem mohla pomoci‘. Dcerka ještě párkrát zavzlyká, utře si nos a chce vědět víc. ‚My bychom teď moc potřebovali barevnou mozaiku na vyspravení té chodby. Já pořád marně přemýším, kde my ta barevná sklíčka vezmeme, a přesně ta z tvého lampionu by se tam hodila. Lampion by byl stále s námi, ale změnil by svůj význam.‘
Viktorce se konečně rozzáří oči a mému muži padá kámen ze srdce. Zatímco se éterem rozléhají výkřiky: ‚Ano! Ano, uděláme mozaiku!‘ muž mi věnuje vděčný pohled.“ (Str. 60)

A ten úžas a obdiv čtenáře, když vidí, jak se jim to povedlo vyřešit a místo rozkolu rodinu semknout.

Kniha není žádný prvoplánový rádce, jen inspirace a předávání zkušeností – o to je ale cennější. Číst ji je jako chodit si ke studánce pro osvěžení, načerpat sílu. Srdce pookřeje. Zavádět nadhled do života bude ale o něco obtížnější, než si o něm číst. Autorčino ukotvení v přítomnosti, její ženskost a duchovno, život v souladu se znameními, s během věcí, který jen tak mimochodem prosvítá, je klíčový. A to se nedá naučit, k tomu se musí dorůst.

Nic to ale nemění na kráse a působivosti příběhů. Vřele doporučuji.

nakladatelství Kořeny - Radek Suchý Grover, Praha 2014, ISBN 978-80-905766-0-5, cena 170 Kč