Wuwejův zápisník

Lucie Suchá Groverová: Aby život nebolel aneb Ve smíru s Vesmírem

21.03.2018 22:32, Wu | knihy | komentáře -

obálka Aby život nebolel aneb Ve smíru s VesmíremRodina je pro člověka ten nejdůležitější mikrosvět; místo, kde se mu dostane největší podpory (když vše funguje) i největších zranění. Nejlepší prostor pro duševní i duchovní růst, pro uzemnění i vzlety do výšin. Život někdy bolí, každého, ale spousta věcí se dá zvládnout a díky rodině dvojnásob.

Je jen na nás, jaký úhel pohledu si vybereme. Budeme v roli oběti nebo se chopíme vlastní zodpovědnosti a budeme hledat řešení tam, kde si to situace žádá? Je na nás, zda půjdeme životem a stejně tak jako malé děti budeme padat a vstávat, dokud jednou provždy v té či oné oblasti nechytíme rovnováhu. Nebo zda se rozplácneme hned při prvním pádu a nikdy se již z této pozice a perspektivy nehneme.
Rodina je živý organismus, ve kterém se všichni vzájemně ovlivňují. Každý jedinec, který je v souladu sám se sebou, má ohromný potenciál. Každá rodina obsahuje obrovské množství energie, pokud drží pospolu a jeden spolupracuje s druhým. Jsem velice vděčná, že mohu zažívat tu fascinující sílu rodinného kruhu, která dokáže opravdu ‚zázraky‘.
“ (Str. 10)

V krátkých vyprávěních, fejetonech i básních Lucie Suchá Groverová ukazuje, jak se s tím vypořádávají oni. A materiálu ke zpracování mají opravdu hodně, jejich rodina je totiž sedmičlenná a to už se problémových situací dokáže sejít. Třeba když tatínek omylem rozbije dcerce ručně malovaný skleněný lampion. Těch vzpomínek, co je s ním spojených!

‚Ano, a tohle všechno v tom lampionu, Viktorko, bylo, viď?‘ Viktorka kýve hlavou a opět slzí. ‚A to máš pravdu, že už takový stejný lampion nevyrobíš, a rozumím ti, že tě to hodně mrzí. Jestli chceš, tak pojď ke mně a všechno to tady u mě vybreč.‘ Choulí hlavu na moji hruď a pláče. ‚Až to všechno vybrečíš, tak ti řeknu, jak moc bys mi tím rozbitým lampionem mohla pomoci‘. Dcerka ještě párkrát zavzlyká, utře si nos a chce vědět víc. ‚My bychom teď moc potřebovali barevnou mozaiku na vyspravení té chodby. Já pořád marně přemýším, kde my ta barevná sklíčka vezmeme, a přesně ta z tvého lampionu by se tam hodila. Lampion by byl stále s námi, ale změnil by svůj význam.‘
Viktorce se konečně rozzáří oči a mému muži padá kámen ze srdce. Zatímco se éterem rozléhají výkřiky: ‚Ano! Ano, uděláme mozaiku!‘ muž mi věnuje vděčný pohled.
“ (Str. 60)

A ten úžas a obdiv čtenáře, když vidí, jak se jim to povedlo vyřešit a místo rozkolu rodinu semknout.

Kniha není žádný prvoplánový rádce, jen inspirace a předávání zkušeností – o to je ale cennější. Číst ji je jako chodit si ke studánce pro osvěžení, načerpat sílu. Srdce pookřeje. Zavádět nadhled do života bude ale o něco obtížnější, než si o něm číst. Autorčino ukotvení v přítomnosti, její ženskost a duchovno, život v souladu se znameními, s během věcí, který jen tak mimochodem prosvítá, je klíčový. A to se nedá naučit, k tomu se musí dorůst.

Nic to ale nemění na kráse a působivosti příběhů. Vřele doporučuji.

nakladatelství Kořeny - Radek Suchý Grover, Praha 2014, ISBN 978-80-905766-0-5, cena 170 Kč

12345
1521667920000

Informace

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online