Jak se tak za volantem rozhlížím, nemohl jsem si nevšimnout, že vozidla disponují rozličným počtem výfuků.
Jeden, to je klasika:
Některá mají dva:
A další dokonce čtyři:
Jsa motorismem nepolíbený, jalově jsem přemítal, proč to tak je.
Myslel jsem, že bude stačit jednoduchý dotaz „auto počet výfuků“, ale ouha, takto primitivně se zřejmě ptám jen já. Na stopu mě přivedla až stránka vyfuky-tyll.cz/vyfuky, která píše: „Unejběžnějších 4-válcových motorů dochází obvykle k postupnému spojení 4 trubek do 2 a do 1 trubky, přičemž se vždy zvýší průměr trubky pro zabezpečení odvodu zvětšeného objemu plynů. Podle spalování se spojují vždy nejvíce vzdálené válce, nejčastěji 1 + 4 a 2+3.“
Aha, takže válce v tom roli hrají, minimálně na začátku. Pak jsem se zkoušel zeptat na „počet trubek výfuků“, díky čemuž jsem objevil úplně fascinující diplomovou práci Martina Práška Optimalizace výfukového potrubí zážehového motoru (pdf).
Nevěřícně jsem projížděl, co všechno a jakým způsobem se při optimalizaci výfukového potrubí pro závodní vůz dá propočítat. A také jsem si odnesl, že na výkon motoru má vliv jak průměr svodů, tak i jejich spojování a úhel spojů. Odtud už je jen krůček k závěru, že ty čtyřvýfukové obludy zkrátka spojování minimalizovaly.
Jenže to jsou pořád jen spekulace a proto bylo nutné přejít do angličtiny s dotazem „number of exhaust pipes“. To už bylo pěkné, na quora.com odpovídají přímo vyčerpávajícím přehledem.
Takže:
Nakonec byly pravdivé všechny mé spekulace!
P. S.
Ke konstrukcím motorů doporučuji článek 10 klíčových koncepcí motorů: jaké mají výhody a nevýhody?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.