Don byl toho mínění, že se pro manželství nehodí, ale kdosi ho upozornil, že pro každého se vždycky někdo najde. Ze statistického hlediska ano. A to zaselo do jeho mysli semínko neklidu. Řešitelný problém? Jistě, ale jak do toho… spásný nápad přijde náhodou. Dotazník!

A stejně tak náhodou se setká s Rosie, ženou, která se naprosto vymyká dotazníku a přesto:

„A byl tu další argument, který nepoužila, protože o něm nemůže vědet. Za posledních osm týdnů jsem zažil dvě ze tří nejlepších zkušeností v dospělém životě, za předpokladu, že se všechny návštěvy Muzea přírodní historie počítají jako jedna. A obě souvisely s Rosií. Je v tom nějaká souvislost? Připadalo mi důležité to zjistit.“

Příběh je dobře postavený, dynamicky se vyvíjí, závěr překvapí a pochopitelně je tu happy end, i přes Donovu komunikační obratnost slona v porcelánu:

„‚Pokud najdu nějakou partnerku, což vypadá silně nepravděpodobně, nebudu chtít navazovat sexuální vztahy s nikým dalším. Ale moc se nevyznám v tom, co chtějí jiní lidé.‘
‚Pověz mi něco, co nevím,‘ vyzvala mě Rosie. Důvod jsem nechápal.
Ale začal jsem rychle pátrat v mysli po zajímavých informacích. ‚Eeeee… varlata samečků včely medonosné a křižáka pruhovaného při kopulaci explodují.‘
Trapné, že první věc, která mě napadla, souvisela se sexem. Rosie by si to jako postgraduantka na psychologii mohla vykládat za pomomci freudiánské interpretace. Ale jen se na mě podívala a zavrtěla hlavou. ‚Nemůžu si dovolit letět do New Yorku. Ale samotného tě pustit nemůžu.‘“

Jak už jsem psal v první větě, je to milý příběh bez zbytečného sentimentu a s nadějí na překonání odlišnosti. Vřele doporučuji.

nakladatelství Fortuna Libri, Praha 2013, ISBN 978-80-7321-727-3, cena 229 Kč (eBook)