Mou odměnu pošlete někomu jinému (Wuwejův zápisník)

To máte tak.

Někdo mi něco pošle. Nebo něco úžasného vyrobí. Nebo skvěle píše. Shodou okolností zároveň tak trochu tuším, že na tom není ekonomicky nejlépe, a že by mu nějaký příspěvek prospěl - třeba aby mohl zase něco vytvořit. A tak mu chci poslat alespoň symbolický dárek, vyjádřit poděkování a trochu přispět, poprosím o adresu nebo číslo účtu.

Nu a pak to přijde - v odpovědi se vedle poděkování také dozvím, že to, co bych poslal jemu, mám poslat nějaké škole na druhém konci světa. Nebo známému, který na tom není moc dobře. Nebo nějaké organizaci.

No jo, sakra, ale já chtěl přispět jemu!

Přemýšlel jsem nad směsí pocitů, kterou to ve mně vyvolává. Určitě je v ní trochu

dotčené ješitnosti - nabízený dar pro dotyčného není zajímavý?
zpochybnění rozhodnutí - rozhodl jsem se špatně?
obírání o svobodu - a co víc, mám to napravit a dar směrovat podle jeho (a ne svého) určení?
narušování lokálnosti - myslím, že pomáhání by mělo začínat v našem okolí a teprve potom se rozbíhat dál, ne naopak

Ať je to ale jak chce, často mě to odradí a nakonec nedostane nikdo nic, i kdyby nakrásně ona alternativa byla desetkrát, stokrát potřebnější.

Jak to máte vy, stává se vám to také? A vnímáte to stejně, nebo jste méně sebestřední a skutečně dar dáte tam, kam vás obdarovaný nasměroval?

(Cílem článku rozhodně není něco kritizovat, nebo někoho označovat, je to rozhodnutí každého z nás, koneckonců i mé rozhodnutí poslat příspěvek je svévole. Spíš mi jde o upozornění, jak přesměrování může vyznít, a především mě zajímá, jak situaci vnímají ostatní.)

Mou odměnu pošlete někomu jinému

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv