• I. (jen určitý počet nadaných) - uvažuji o všemožných multilevel marketingových letadlech. Aby člověk uspěl, musí mít určité schopnosti (výřečnost, přesvědčivost, vlezlost) a zároveň jich z principu může být jen malý počet, jinak by jaksi neměli na kom vydělávat.
• II. (jen určitý počet) - často skloňované téma existence na dávkách a příspěvcích. Nepracovat nevyžaduje žádné velké schopnosti, může tak dělat každý. Ale kdyby to dělalo množství větší než malé, začal by vysychat zdroj prostředků a pokud by to zkusili všichni, nedostal by nikdo nic.
• III. (všichni) - co třeba demokracie? Na vládě se může podílet každý, každý volí podle svého rozumu a založení. A když volí všichni, je to jedině dobře.
• IV. (všichni nadaní) - tady přemýšlím o podnikání. Několikrát jsem se dočetl prohlášení, že každý může podnikat, každý si může vydělat, uplatnit se a prosadit se na trhu. Jenže obávám se, že k tomu jsou potřeba nemalé schopnosti. Od disciplíny, schopnosti organizovat si práci, komunikovat se zákazníky až po vytváření rezerv a schopnost snášet nejistotu. Tedy není to pro každého. Ale když budou podnikat všichni kdo na to mají, společnosti se nic nestane.

Test je to průzračný, hypotézy pěkně rozdělí - horší je, že si tak úplně nejsem jistý interpretací. K čemu mi to vlastně je?

Jistě, dokážu díky tomu rozkrýt nekonzistenci hlasatele dané myšlenky - pokud tvrdí, že „každý může“, a já úvahou nad extrémy vidím, že ani zdaleka nestačí jen chtít, a že kdy to udělají všichni, přestane to fungovat, můžu brát hypotézu s rezervou. Nebo jejího autora. Nebo obojí.

Ale co dál? Vyplývá něco užitečného z příslušnosti do té které skupiny? Je nějaká spíše špatná, nebo jsou potřeba všechny? Co si o tom myslíte?