Morální autorita (Wuwejův zápisník)

Nevím už, která diskuze mě dovedla k úvahám o morálních autoritách, ale neustálé propírání během prezidentských voleb to jen posílilo. A tak přemýšlím a hledám. Co taková morální autorita vlastně je? Mám (zatím) tři charakteristiky:

1) Někdo, o jehož slovech bych přemýšlel, o slovech, která inspirují.

Nu, to ano, takoví lidé jsou, často mě zaujmou texty Petra Koubského, zejména když mají přesah do životních zkušeností. Pokaždé analýzy Jiřího Hlavenky. Myšlenky Václava Cílka a určitě mnoha dalších.

2) Někdo, jehož slova bych s důvěrou přijal.

To už je horší, jen tak bez promýšlení, pouze s důvěrou v autoritu, přijímám skutečně máloco.

3) Někdo, kdo říká, co je správné a co ne.

A to je kámen úrazu. Musel bych věřit, že někdo zná jedinou pravdu, jediný správný žebříček hodnot a podle něj vše dokáže a může posuzovat. A že ten žebříček platí pro všechny...

Jsem v jakémsi paradoxu. Myslím si, že pravda existuje, ale nevěřím, že ji někdo může hlásat. Shrnuto do aforismu:

Pravda je opravdu jen jedna.
Ale jen málokdy taková,
jakou hlásají vlastníci jediné pravdy.

Autorit intelektuálních mám spoustu. Ale morální? Morální žádnou. V tom, co je správné, zdá se, spoléhám jen na sebe a na souhrn všeho, co jsem se naučil, vyčetl, co zažil, z čeho se poučil a co posoudil.

Jak to máte vy, věříte nějaké autoritě v morální oblasti? Prosím do komentářů, klidně anonymně, je to citlivé téma.

Morální autorita

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv