Pod článkem o improvizovaných vahách jsme zabloudili k přípravám klasického sypaného čaje. Napadlo mě, že by mohlo být zajímavé podělit se o barbarskou přípravu, ke které jsem se léty praxe propil.
Pro přípravu jsou důležité: hmotnost čaje na objem konvičky, teplota zalévané vody a doba louhování. Kdybych se někdy pustil do tasterské přípravy, bez řečí bych si pořídil váhy, stopky a laboratorní teploměr, nebo alespoň varnou konvici s teploměrem vestavěným. Jenže na posuzování čajů si jednak netroufám, jednak je to celkem náročná záležitost - na čas, prostor, vytříbenou chuť a schopnost chutě popsat slovy. Já ale nechci čaj hodnotit, já jej chci pít v dostatečné kvalitě kdekoliv, kdykoliv a bez velkých nároků na přípravu. Tj. barbarsky.
Každý čaj má doporučenou teplotu vody pro optimální přípravu. Barbar si všechny možné teploty mezi 50 a 100°C rozdělil na tři hodnoty:
Obecná pomůcka, často uváděná v knihách, praví, že by se mělo dát tolik čajových lžiček, kolik se z konvičky naplní šálků (a jedna navrch). V zásadě to funguje.
Já jsem svoje pravidlo nazval „pokrýt dno“. Jednoduše sypu čaj tak dlouho, dokud celé dno konvičky nepokrývá souvislá vrstva čaje o tloušťce zhruba půl centimetru (u vzdušných čajů jako je Bai Mu Dan více, u oolongů nebo drceného černého méně). Platí to pochopitelně jen pro placaté nebo kulaté konvičky, vysoká by vyžadovala přiměřeně zvýšit i vrstvu čaje.
Barbar dává čaje tolik, že doba louhování = doba slití do jiné konvičky. Barbarovi se totiž nechce čekat nebo měřit čas na stopkách. A jakýkoliv jiný způsob je předem ztracený, jakmile barbar začne jen na chvíli dělat něco jiného, na čaj zapomene.
(Mimochodem tak hořký čaj, jaký já po létech praxe dokážu vypít, by normálního člověka srazil ze židle.)
Než se ovšem barbar k tomuto odhadu množství dopracoval, praktikoval průběžné ochutnávání. Čili žádné měření času, ale pravidelné odlévání do maličkého šálku a chuťové zhodnocení.
Poznámka: Teplota a doba louhování mají kvalitativní vliv na chuť čaje, takže je jasné, že barbarská příprava z čaje obvykle dostane jen část možných chutí. Nestávají se sice takové excesy, jako výroba spařeného sena ze zeleného čaje (příliš horká voda), ale můžete přijít o leccos zajímavého. Proto mějte na paměti, že dělat čaj barbarsky se hodí do práce nebo přes týden, ve svátek stojí za to věnovat trochu námahy experimentům.
Aktualizace 22. 4. 2019: článek přidán do kategorie výběr z blogu.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.