Nože - čím to (možná) začalo (Wuwejův zápisník)

Četl jsem povídání o nožích u Lucienne, také Barmanka se přiznala k tomu, jaký význam pro ni měl první nůž - a to mě inspirovalo k novému seriálu.

Něco jsem naznačil u knihy Vrhání nožů ve sportu a sebeobraně, teď se přiznám úplně - já na nožích ujíždím. Takže se postupně pochlubím se svými hračkami. Nečekejte ovšem nic světoborného, nemám ani sbírku, ani žádné unikáty nebo drahé kousky, jen co mi do oka padlo a z peněženky vytřepalo...

A do úvodního dílu seriálu se hodí můj první nůž. Nevím jestli stál u zrodu fascinace, nebo jen podpořil vrozené tendence, ale byl jsem z něj nadšený. Tipujete-li rybičku, mýlíte se. Sice jsem ji také měl, dost možná úplně nejdřív, ale rybička není nůž! Při vší úctě, s tím směšným tvarem se jedná o hračku. Navíc špatně udělanou, ryba patří do vody - ale víte co se stane s rybičkou ve vodě? Já ano [úsměv]. Představte si, že se dělá i z damašku a pozlacená nebo stříbrná, tomu opravdu nerozumím.

První byl tento (typ, ne exemplář, první jsem časem ubrousil a zničil, tohle je jeho následník) od Mikovu:

Děsně měkká ocel, takže se broušením ztrácel před očima, plastová střenka. Děti na táboře se mi dokonce zkoušely posmívat, že je to nůž kuchyňský, ale nenechal jsem se zmást - kuchyňské nože přece nemají kožené pouzdro!

Péče, kterou jsem noži věnoval, je snadno patrná na výzdobě pouzdra, svůj znak jsem dokonce vytavil i do střenky. Inu, vyřádil jsem se. Příště už se podíváme na něco novějšího.

Nože - čím to (možná) začalo

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv