Do břicha, to ví každý. No jo, ale kam PŘESNĚ do břicha vede?

Plodu v děloze pupeční šňůrou proudí krev obohacená o živiny a kyslík z placenty, takže je jasné, že tam musí být nějaká ta tepna a žíla. Dokonce dvě tepny.

Pro přesnost – tepna je céva, vedoucí krev ze srdce, žíla naopak vede krev do srdce.

Pupečníkové tepny jsou odvětvené od tepen kyčelních, proto jsou také dvě, obcházejí močový měchýř a míří do pupku. Plod jimi posílá krev s oxidem uhličitým a zplodinami do placenty. Zpáteční žíla s živinami a kyslíkem vstupuje pupkem, míří k játrům (kde se část nákladu spotřebuje) a pokračuje do dolní duté žíly. (zdroj Ottova encyklopedie)

Na obrázku vidíte srdce plodu, to zkroucené vlevo dole je pupeční šňůra s placentou. Červeně je pupečníková žíla, fialově dvě pupečníkové tepny. Zdroj - Grayova anatomie, obrázek pochází z Wikipedie).

Dobrá, jeden by si řekl, že budu s odpovědí spokojený. Jenže to bych nebyl já, kdyby mě ihned nenapadla další otázka – co se děje s těmi žilami a tepnami potom, co je pupečník podvázán, pahýl odpadne a pupek se sevře, stáhne a zahojí? Zaslepí se ve svých napojeních? Zůstávájí tam pořád? Vedou v břiše tři cévy směrem k pupku i v dospělosti? To by ale musely růst, přece jen břicho dospělého je poněkud větší než u novorozence. Nebo se úplně vstřebají?

Atlas lidského těla mi nepomohl vůbec, je málo podrobný. Ale přes článek v Ottově encyklopedii, kde jsou latinská jména žil a tepen, jsem se dostal ke jménům anglickým a ta zase našel na Wikipedii a považte – je tam kapitolka „Umbilical artery in the adult“, čili „pupeční tepny u dospělého“. Prý se z nich stávají „superior vesical arteries“, tepny zásobující horní část močového měchýře, u mužů navíc ještě „artery to the ductus deferens“, tepny pro zásobování varlat.

Upřesnění z komentáře André Pulgara (díky): „To není tak, že by se po porodu umbilikální arterie odplazily k močovému měchýři a chámovodem k varlatům. Ani tak, že by po přestřižení pupeční šňůry vydaly nové větve k těmto orgánům. Tyto větve tam už jsou, jinak by Vám obé zemřelo už během intrauterinního života, ale po zániku placenty a tedy i příslušné části arteriálního řečiště se tyto větve stávají dominantními. Jde tedy spíše o redistribuci krve a s tím spojenou remodelaci již existujících tepen, než o vznik něčeho nového.“

Osud tepen je tedy odhalen; co se stane s pupeční žilou? I na tuto otázku zná Wikipedie odpověď. Po zneprůchodnění (uzavírá se později než tepny, takže novorozenec už krev neodesílá do placenty, ale z placenty mu ještě přicházet může) se během jednoho týdne nahradí vazivem a přemění se na oblý jaterní vaz („ligamentum teres hepatis“), kterým se játra poutají k přední břišní stěně, k pupku. V extrémních případech pupečního piercingu může infekce právě po oblém vazu doputovat do jater a způsobit jejich zánět (zdroj).

A ještě jedno doplnění od André Pulgara: „to je obecně platný jev – cokoli Vám v těle zanikne a nemůžete to nahradit regenerací (tedy nově vytvořenou tkání zcela stejnou a plnohodnotnou s tou tkání původní), nahradí se to vazivem, obecně řečeno jizvou. Ligamentum teres hepatis je tedy něco jako jizva sahající od pupku až k játrům.“

Tak vida, tělo všechno recykluje, tepny přepojí na vnitřní orgány, ze žíly udělá jaterní vaz. A lidé pak nakonec stejně nejsou spokojení. Některým modelkám – možná omylem – pupek vyretušují úplně (Mischa Barton), zatímco jiným mají tendenci ho opravovat, protože jej mají zhojený zcela netypicky (Karolína Kurková).

---

Aktualizace 14.12.2014: doplněný obrázek, upravený poslední odstavec a zařazeno do kategorie „výběr z blogu“.

Aktualizace 7.1.2015: přidané komentáře a doplnění André Pulgara.