Kdo má rád spletité knihy, přijde si rozhodně na své. Děj se totiž odehrává v několika časoprostorových rovinách souběžně a plynule mezi nimi přechází. Jedna dějová linka je ve středověku, dvacet let po první křížové výpravě do svaté země, kdy se chystá pouť z Trois, druhá kdesi v budoucnosti, dvacet let po první výpravě za osvobozením svaté Země, planety původu... V jedné vrstvě poradí tajemný stařec Hugovi de Payns, aby raději cestoval do Clairvaux přes městečko Bar, oklikou, o pár kapitol dále se dočteme, že Hugo de Payns uposlechl rady onoho kmeta a se svým raketoplánem přistál na planetě Bar, než se vydal na klášterní planetu za opatem Bernardem... Člověk musí neustále dávat pozor, kde se vlastně nachází, když navíc i v budoucnosti jsou mniši, rytíři, pevnosti a prastaré knihy.

Je to matoucí, provokující a zajímavé; od začátku se dohadujete, jestli jsou to tytéž osoby, ukázka cyklického opakování dějin, paralelní vesmír, nebo snad osobité rozpracování hermetického výroku „Co je dole, je jako to, co je nahoře a co je nahoře, je jako to, co je dole“ (Smaragdová deska Herma Trismegista) a nemůžete se dočkat rozuzlení.

A při tom čtení autorovi jistě odpustíte poněkud škrobené líčení budoucna (že ozvěny výbuchů ve vesmíru slyšet nebudou by ale vědet mohl), je vidět, že jeho parketa je jinde - ve středověku. Ostatně to ukázal už svojí prvotinou "A odpusť nám naše viny". Dílo snese srovnání i s tvorbou Umberta Eca, jeho knihy připomíná kromě komplikovanosti i časté používání úvodních citátů, nezanedbatelná role knih a vyprávění, skryté tajemství (podtitul "Román o času") aj., další podobnosti určitě najdete sami.

Recenze na knihovnici.cz, recenze u Tribuna.