Kniha nese podtitul "Průniky nových náboženství a ekologie", což slibuje zajímavý pohled, tedy pro mě určitě. Citace z úvodu:
"Jedním ze znaků moderní doby je ztráta jednoty. Nejde jen o individuální pocity osamělosti, vytrženosti či odcizení, jde o celkové směřování moderní doby."
...
"Zdá se však být zjevné, že existují snahy vzepřít se tlaku, jenž ústí v život vytržených osamělých jedinců, a předložit vizi, v níž celek a jeho části tvoří jednotu, lidé a svět, v němž žijí, nejsou od sebe odděleni a také jednotliví lidé žijí ve vzájemnosti s jinými lidmi."
...
"Mezi ty, jejichž legitimizační síla hledání jednoty je velmi silná, patří bezesporu náboženství a ekologie."
...
"Tato kniha se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání těchto dvou vizí světa. Soustřeďuje se na některé moderní verze náboženství a environmentalismu, tj. na vybraná nová náboženství a na některé proudy v současném environmentálním myšlení, které z náboženství čerpají a nacházejí v něm vhodný nástroj k výkladu světa."
První kapitola - Svět a společnost - sleduje ontologické modely světa nových náboženství, které čerpají buď z tradičních neevropských kultur, nebo se „snaží vybudovat vlastní metafyziku, inspirovanou rozvojem vědy a technologií“. Pečlivě prochází hnutí Haré Kršna, angažovaný buddhismus, New Age (a nové paradigmatiky), scientologii a Hnutí sjednocení.
Druhá kapitola - Tělo a společnost - si všímá vztahu k lidskému tělu, neboť "díky své zakořeněnosti a propojení se smyslovým prožíváním" (str. 44) tělo poskytuje nástroj k vyjádření přístupu ke světu. „Podíváme-li se na nauku a praxi určitých náboženských skupin z této perspektivy, ozřejmí se, jakým způsobem jednotlivá náboženství propojují svoji sociální kritiku s pohledem na tělesnost, kterou buď odmítají stejně jako okolní společnost, nebo hledají v osvobození tělesnosti nástroj individuálního osvobození od utiskujícího sociálního systému.“ (str. 45) Kapitola sleduje Haré Kršna, Vesmírné lidi, Beat-zen (beatnický), Osho-tantru a hnutí lidských potencí.
Poslední kapitola - od kontrakultury k novým paradigmatikům - prochází posuun ve vnímání světa a přírody v západní společnosti. Environmentální kritika křesťanství, Gary Snyder, Arne Naess (formuloval hlubinnou ekologii), "deep ecology", New Age a noví paradigmatici (vědci, kteří volají po změně vědeckého paradigmatu a svým nekonvenčním přístupem tomu napomáhají - Capra, Shledrake, Grof, Prigogine, Lovelock).
Citace ze závěru (str. 89):
„Ekologický problém se tak stává neodmyslitelnou součástí myšlení reflexivní moderny. Některá nová náboženství se na tuto výzvu snaží reagovat a každé tak činí svým specifickým způsobem. V pozadí jejich snahy je však zřejmé úsilí o znovunalezení ontologického bezpečí prostřednictvím hledání ztracené jednoty.“
Já dodám už jen pár poznámek:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.