Konečně jsem si koupil poslední album od Radůzy, poslouchám ho dokola a jsem přiměřeně nadšený. Líbí se mi melodie, obdivuji slova, jak na úrovni hravé: "Větu větru ze rtu setru" (1, Dědek s cibulí), tak na struně vážné:
"...
vzdálen jsi v čase i hmotě
a já tě vopouštím teprve teď
pila jsem víc než jsem měla
nebylo to na zdraví
jako kdybych nevěděla
že se tím nic nespraví
jako kdybych nevěděla
to že ve mně je ten mír
pro kterej jsem letět chtěla
až za obzor, za vesmír
...
než vystoupím ze všech svých těl
pochopím, že nepřítel
ať už chtěl a nebo nechtěl
nejlepší byl učitel" (3, Bylo nebylo)
Hodně mě zaujala sedmá písnička, De Nîmes, je to velmi zajímavá kombinace francouzštiny s češtinou, obzvlášť na konci, kdy se proplétají oba texty. Melodie, text, doprovod, je to kandidát na hit, divím se, že ji v rádiích není slyšet...
Dost písniček obsahuje kusy cizích jazyků, inspiraci hudbou jiných národů, a myslím že je to ku prospěchu věci. Pořád je to Radůza, ale s projevem mnohem bohatším než kdy jindy. Také jako bych chvílemi zaslechl styl jiných písničkářů - Čutora zní jako Láska od Kryla, jindy dolehne vzpomínka na Zuzanu Navarovou, pak zase Václav Koubek nebo Jim Čert (Papierosy -> Osamělý poutník) - ale rozhodně to není kopírování, spíš úspěšná inspirace.
Zkrátka, album se mi líbí. A co na to odborníci?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.