Vladimír Just: Slovník floskulí 2 (Wuwejův zápisník)

Slovník floskulí 2 Vladimír Just si nedá pokoj a just bude ve svém boji pokračovat. A to i přes zdrcující kritiky, kterými jeho Slovník číslo jedna častovali odborníci, zatímco my laici jsme byli nadšeni. Je moc dobře, že nepřestal a stále se zamýšlí nad lavinou floskulí, valící se na nás ze všech stran, z tisku, rádií nebo televize.

Asi bych měl napsat co je to floskule, sám jsem tohle slovo neznal a prvně ho viděl až na obálce Justovy knihy. Floskule je slovo nebo slovní spojení, které nějakým způsobem navozuje falešné dojmy, květnatě obaluje prázdnotu, jak autor říká "hraje divadlo". Původní fráze mohla být zcela v pořádku, ve svém prostředí, ale její přenesení jinam z ní floskuli stvoří. Kupříkladu květnaté úsloví o tahu na branku je - obzvlášť v podnikatelském prostředí - jako pěst na oko a s chutí bych dodal, ať dotyčný s tahem na branku táhne na hřiště.

Kniha začíná úvodním pokusem (esejí) o floskuli, kde autor rozebírá leccos a hlavně reakce na první slovník. Některé z nich jsem tenkrát četl, ale neuvědomoval si, jak často se jejich autoři sami usvědčují z neznalosti a zahledění se do sebe. Floskulózní jazyk je prozrazuje.

Slovník sám obsahuje téměř šedesát hesel a jejich šíře je větší, všímá si floskulí i z hlediska jejich faktického pozadí, chci tím říct, že některá slova jsou falešná ne přenesením do prostředí kam nepatří (sportovní metafory v politice), nesmyslností ("časovaná bomba", "celá řada") nebo snížením důrazu ("ztráty na životech" místo počet mrtvých), ale problematikou v pozadí. Typicky kůrovec na Šumavě, použitý jako argument nebo snad zástěrka pro těžbu dřeva v národním parku, nebo Beneš a jeho dekrety ("odsun" je také až příliš květnatý výraz).

Počítám, že podobná hesla vynesou spoustu odmítavých recenzí i druhému pokračování. Občas se mi také zazdálo, že to co autor vyhodnotil jako nešvar, není až zas taková tragédie, ba že to je v pořádku. Ale jako celek se mi kniha líbí; připomíná mi, že bych měl pozorně poslouchat, pozorně číst a hlavně dávat si pozor na to, co říkám a píšu, protože floskule, ty jsou všude a vetřou se do hlavy jedna dvě.

Nalezené recenze:

Týdeník A2 (ehm, půlce textu nerozumím)
Jára Míkovec, píšící, bdící

Vladimír Just: Slovník floskulí 2

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv