Wuwejův zápisník

Michael Changaris: Touch

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Můžete také vkládat Emoji.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
Wu
2019-08-11 23:03:34
karel: no jo, fakt! Moje chyba, při překládání jsem se špatně díval, je to billion, tj. miliarda. Děkuju za upozornění, v článku to opravím.

(A děkuju za pochvalu blogu, potěšila mě.)
karel
2019-08-09 20:56:35
Wu
2019-08-08 22:28:56
Tribun: ten posun tam rozhodně je, dotek je vnímán jako tabu, a to oboustranně. Ale člověk ho potřebuje.

A.P.: to je zajímavá hypotéza s těmi pramatkami, s tím jsem se ještě nesetkal
A. P.
2019-08-08 10:50:31
Tribun
2019-08-08 09:03:08
Tohle je straně zajímavé, jak se v našem kulturně-civilizačním okruhu dostalo vzájemné dotýkání na index, jak se vyjádření náklonnosti stalo agrese. Nebo já to alespoň tak vnímám, že dotyk je u nás na Západě chápán jako nepřípustné narušení soukromí, a jde-li o osobou jiného pohlaví, tak je to přímo sexuální násilí. Zdůrazňuji, že u nás na Západě. Barbaři z Východu stejně jako barbaři z Jihu to takhle nemají. Nepochybuji o tom, že to souvisí s akcentací individua a že to má zcela zásadní dopady na fungování našich společností. Možná bychom se k sobě nechovali tak arogantně, kdybychom si odmítáním doteků behaviorálně nesugerovali vzájemnou štítivost.