Wuwejův zápisník

Carl Honoré: Chvála pomalosti

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
bb
2018-11-18 23:08:00
Wu
2018-11-18 21:40:54
A musíš ten křik poslouchat? ;)
bb
2018-11-15 01:08:13
Ale jasně, máš v mnohém pravdu... Já to vychrlila opřekot, jak mě to čílí. Nemyslela jsem to tak, že by ten truhlář pak měl sedět, vesele kopat nožičkama a palcema dělat mlýnek, jakože už je mu všechno fuk a vystačí si s tím, co se za mlada naučil. Ono to tak nějak souvisí s mnohými dalšími věcmi, kterých se tu porůznu v některých článcích dotýkáš. Ten můj pocit zmaru a tlaku, v tomto případě, je hodně způsoben pocitem, jako by dnes žádná práce kterou člověk udělá, žádné dílo neměly hodnotu. Protože ten manažerský diktát, v momentě, kdy jsi dokončil první dřevěnou židli, neřekne: "fajn, to je pěkná židle, jsi dobrej", ale naopak v ten samý okamžik vykřikuje: "no tak honem, udělej novou, jinou, lepší, udělej jich víc" .... Je to stejné, jako s tou nabídkou na trhu. Koupíš si hrnec na vaření. Máš ho měsíc, a už na tebe reklamy ze všech stran křičí, že si máš koupit nový a lepší, a pak další a ještě lepší. A tak pořád dokola.... Protože někde na druhém konci toho pásu zas stojí člověk na kterého se křičí - udělej hrnec, a další, a nový, a ještě lepší...
Dřív, když měli v rodině sadu pěkných hrnců, hospodyňka si jich vážila a s pýchou je předávala minimálně jedné další generaci...
No, prostě mě tenhle zběsilý poklus světa a zmarněnost ceny věcí, práce i lidí začíná prudit čímdál víc... Ale možná to souvisí i s věkem. Jednoho dne si člověk najednou začne uvědomovat nesmyslnost mnohých počínání ....
Konec brblání. :-) Howgh!
Wu
2018-11-14 22:09:28
Určitě číst; nepůsobila ani trochu depresivně, naopak. Spousta informací, spousta oblastí a návod, jak zpomalit. Fakt stačí jenom chtít. Pak se o tebe ten šílený proud začne rozrážet :).

Tlak na výkon je všude, to máš pravdu. Ale ten mě nerozčiluje, jednak je pochopitelný, jednak bez rozvoje člověk zakrní. I ten mistr truhlář, kdyby nepřevzal nové vynálezy, materiály a tak dále, by postupně začal zjišťovat, že mu klesají zisky.

Co rozčiluje mě je nesmyslná byrokracie, vytvářená dráby, dohledem nebo pseudomanažery, kteří v rámci řešení problémů generují další administrativu.
bb
2018-11-14 00:56:32
nevím, jestli to číst...
Připadá mi, že je to tak leda na upadnutí do hluboké deprese.
Koukám Ti tu teď paralelně na obě zmiňované knihy a mezi řádky ve mě vibrují vzteky na všechny věci, které mě obrovsky čílí v práci, a nejden v té mé, v běžných systémech standartního současného světa všude kolem mě. V poslední době mě to čílí víc a víc, protože s věkem se nejspíše tolerance k tomuto stylu zhoršuje :-(
Zrovna nedávno jsme se o tom s jednou paní, skvělou a laskavou fyzioterapeutkou, bavily. Jak svět je s tou hektičností a nesmyslnými nároky na růst, čímdál šílenější. Jak i na ní, v její práci jsou stále kladeny další a další požadavky, jak všechno dělat rychleji, účelněji, přidat, přidat.... No, a pak zbylou polovinu času stráví tím, že o rychle vykonaných úkolech dlouze a pomalu musí učinit spoustu záznamů do tří excelových tabulek....
Druhá věc, která z těch našich stesků vyplynula, bylo přemýšlení nad tím, kde se vlastně tahle podivnost se světem stala. Dřív, když byl třeba... dejme tomu truhlář .... Vyučil se své řemeslo, chvíli ho dělal slušně, pak dobře, a léty a zkušeností se vypracoval v mistra, který dělal dobře svojí práci. Ten člověk pak pracoval pořád dál a dál, pořád dělal dobré a poctivé stoly, židle, štokrdlata a rakve.... a lidi věděli, že je dělá pořád stejně dobře a poctivě a chodili si pro ně k němu... A dnes? Nevybavím si jedinou profesi, ve které by dnes fungovalo, že člověk se vypracuje do fáze, kdy je v ní doopravdy dobrý a pak ji "UŽ JEN" dál poctivě vykonává. Ve všech profesích nad tebou stojí dráb, v podobě pěti manažérů, a všichni vykřikují o tom, že máš zrychlit, přidat, zvýšit výkon, zvýšit flexibilitu, růst, zlepšovat se, rozvíjet se, že je pořád a pořád co měnit a vylepšovat .....
Pardon, mám dnes asi brblavou a tady to ventiluju. :-( Kdyby Tě to tu štvalo, klidně ten příspěvek smaž. :-) Poslední, nejčerstvější kapkou do téhle mé trudnomyslnosti bylo, když kamarádka - mladá a nesmírně šikovná holčina nastoupila kdesi ve škole, kde vede kroužek keramiky. Má dvě skupinky dětí, rozsah cca od 4 roků do 11. Po cca měsíci jí přišla hospitace, a bylo jí vytčeno, že "nevede děti k vyšším výkonům" . Fakt těmito slovy! :-( Je mi z toho všeho fakt divně.
Wu
2013-08-16 01:39:32
A nejhorší je, když tam člověk je, ale vlak ne.
Znám to (naštěstí ne v pět třicet, to by bylo nad mé síly).
Tokugawa
2013-08-13 15:07:02
Pořídil jsem si kvůli tomu dýmku. Funguje - uspěchat se nedá. Ovšem fakt, že musím vstávat v pět ráno, v pět patnáct opouštět dům, v pět třicet už stát na nádraží a to celé odpoledne znovu, se tím nemění. Bohužel.
Wu
2013-08-13 01:20:40
Hlavně je opravdu obtížná - člověk bojuje proti tlaku okolí i pro sobě samému, protože už je na rychlost vycvičený.
Tribun
2013-08-09 09:21:14
Prakticky jsem si na vlastní kůži ověřil, že čas od času je dobré zpomalit a kolikrát je to jediný způsob, jak získat víc času. Pomalost je v dnešní době radikálnější a revolučnější, než komunismus.
Wu
2013-08-06 01:40:46
Ty dokážeš i to, že knihu nevedou, napsat jako minipříběh. Spojení bláznovství a česneku je dost podařené :)
fialka
2013-08-05 16:21:07
Wu
2013-08-05 01:27:53
Fíha, díky za odkaz, neměl jsem tušení, že se něco takového dělá a co všechno to obnáší!

Knihu rozhodně ano - získáš spustu argumentů na obhajobu své profesionality, nehledě na to, že číst si o tom, jak kdosi teď objevuje to, co už dávno děláš, je povznášející ;)
fialka
2013-08-01 21:08:10
Tu knihu by si měli přečíst soutěžící tady toho:
http://naszviretnik.net/2013/04/29/pozvanka-ze-zad-na-zada-back-to-back/
aneb jak dostat vlnu z ovce na člověka. Od ostříhání ovce přes výrobu vlny až po oblečení upleteného svetru je momentální (šílený!) rekord 4 hodiny 51 minut 14 sekund.
Být tou ovcí, ani bych se za tu dobu nestihla vzpamatovat ze stříhání.

Co se té knihy týká, má cenu, aby ji četl profík jako já? Tedy profík v pomalosti myslim :-).